3.1.1.13
§ 13 ZPVZP – Odvod pojistného při souběhu příjmů
Ing. Antonín Daněk
Úplné znění
Ustanovení související
-
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění (ZPVZP)
-
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (ZoVZP)
-
§ 5 písm. a) – osoby považované ve zdravotním pojištění za zaměstnance
-
§ 5 písm. b) – pojištěnci považovaní z pohledu zdravotního pojištění za OSVČ
-
§ 7 odst. 2 – souběh příjmů ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti s platbou pojistného státu
Zaměstnavatel nebo pojištěnec jako osoba samostatně výdělečně činná platí pojistné ze všech příjmů podléhajících povinnosti odvodu pojistného. Jedná-li se o OSVČ nebo zaměstnance, za které současně platí pojistné stát, hradí pojistné (kromě státu) i OSVČ, resp. zaměstnavatel.
V souvislosti s placením pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatelem platí zásadní podmínka, kdy příjmy zúčtované zaměstnanci podléhají odvodu pojistného tehdy, je-li osoba považována z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) ZoVZP. To znamená, že pojistné se odvádí z příjmů zdaňovaných podle § 6 ZDP, pokud se podle ZDP nejedná o příjmy dani nepodléhající nebo od daně osvobozené. Pojistné se neodvádí ani z příjmů vyjmenovaných jako výjimky v § 3 odst. 2 ZPVZP, třebaže jsou tyto příjmy předmětem daně podle § 6 ZDP – odvodu pojistného nepodléhá například odstupné, na které vznikl nárok podle zákoníku práce.
Osoby považované ve zdravotním pojištění za OSVČ, tedy s povinností placení pojistného a plnění ostatních zákonných povinností, jsou taxativně vyjmenovány v ustanovení § 5 písm. b) ZoVZP. Pokud pojištěnec vykazuje ve své samostatné výdělečné činnosti příjmy podle § 7 odst. 1 a 2 ZDP, považuje se ve zdravotním pojištění za OSVČ.
V následujícím textu si formou příkladů předvedeme postup v situacích, kdy pojištěnec vykazuje souběžné příjmy:
- v jednom nebo více zaměstnáních,
- v zaměstnání a v samostatné výdělečné činnosti,
- v případě osoby, za kterou je plátcem pojistného i stát.
ad 1)
Příklad – souběh příjmů v jednom zaměstnání
Zaměstnanec pracoval u zaměstnavatele do 30. 6. 2025 na základě pracovní smlouvy a zároveň na dohodu o provedení práce, kde jeho příjem za leden až červen nedosáhl v žádném měsíci 11 500 Kč. Za červenec však byl na tuto dohodu zúčtován příjem 12 000 Kč, přičemž je reálný předpoklad, že i v některém z dalších měsíců může tento příjem činit alespoň 11 500 Kč.
Protože příjem na dohodu o provedení práce nedosáhl v žádném z kalendářních měsíců prvního pololetí roku 2025 částky 11 500 Kč, neodvádělo se z něj pojistné, resp. tento příjem se nepřičítal k příjmu dosaženému na základě pracovní smlouvy. V tomto směru se však situace počínaje odvodem pojistného za měsíc červenec mění, kdy se k příjmu na základě pracovní smlouvy připočte i částka 12 000 Kč, dosažená na dohodu o provedení práce. V dalších měsících roku se bude takto připočítávat k příjmu z pracovního poměru (pracovní smlouvy) i příjem na dohodu o provedení práce tehdy, pokud bude činit alespoň 11 500 Kč.
Zaměstnavatel není povinen činit žádné kroky v souvislosti s plněním oznamovací povinnosti, protože zaměstnanec je dlouhodobě přihlášen na základě pracovní smlouvy, neboli v této souvislosti nehraje roli výše příjmu z dohody o provedení práce.
Upozorňuji, že od data 1. 1. 2015 se ve zdravotním pojištění pro účel vzniku zaměstnání a posouzení osoby jako zaměstnance sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Zdůrazňuji, že pokud se jedná o stejný typ dohody, pak se u téhož zaměstnavatele sčítají všechny příjmy.
Příklad – souběh příjmů ve více zaměstnáních
Hrubý příjem zaměstnance činil v kalendářním měsíci 15 000 Kč. Současně tento zaměstnanec pracoval v témže měsíci u jiného zaměstnavatele na dohodu o pracovní činnosti, kde si vydělal 4 400 Kč.
Příjem na základě dohody o pracovní činnosti nezakládá svojí výší…
dostupný obsah
