4.7.3
DPH – stanovení místa plnění při poskytnutí služby
Ing. Zdeněk Kuneš
Podle § 2 odst. 1 písm. b) ZDPH je předmětem daně poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani, která jedná jako taková, s místem plnění v tuzemsku.
Posouzení stanovení místa plnění při poskytnutí služby je proto velice důležité.
Podle § 14 odst. 1 ZDPH se poskytnutím služby rozumí všechny činnosti, které nejsou dodáním zboží. T této definice vyplývá, že se zákon o DPH vztahuje na všechny činnosti, které mohou nastat. Pokud není poskytnuté plnění dodáním zboží, je poskytnutím služby.
Službou se rozumí také pozbytí nehmotné věci, přenechání zboží k užití jinému, zřízení, trvání a zánik věcného břemene, zavázání se k povinnosti zdržet se určitého jednání nebo strpět určitou situaci.
Za poskytnutí služby se podle § 14 odst. 5 ZDPH nepovažuje pozbytí obchodního závodu (prodej podniku), vydání majetku podle zákona o restitucích a postoupení vlastní pohledávky, která plátci vznikla.
NahoruMísto plnění
Stanovení místa plnění při poskytnutí služby je rozhodujícím ukazatelem, zda plnění podléhá dani z přidané hodnoty v tuzemsku. Při stanovení místa plnění u služby je podstatné, zda je plnění poskytnuto osobě povinné k dani osobě nepovinné k dani.
Pro správné stanovení místa plnění se posuzuje, zda příjemce služby osobou povinnou k dani, definovanou v § 5 ZDPH, či ne.
NahoruPoskytnutí služby osobě povinné k dani
Podle § 5 odst. 1 ZDPH je osobou povinnou k dani osoba (jakákoliv), která samostatně, tedy na vlastní účet, uskutečňuje ekonomické činnosti.
Ekonomickou činností se podle § 5 odst. 3 ZDPH pro účely zákona o DPH mimo jiné rozumí činnost osob poskytujících služby.
Především při poskytnutí služby osobě, která nemá sídlo v tuzemsku, je pro osobu povinnou k dani, která službu poskytuje, důležité, aby se jí příjemce služby prokázal, že je osobou povinnou k dani. Pro správné stanovení místa plnění nemusí být příjemce služby osobou registrovanou k dani, které bylo přiděleno daňové identifikační číslo. Jako důkaz může posloužit např. výpis z obchodního rejstříku nebo podobné evidence, nebo potvrzení o registraci u správce daně.
Osobou registrovanou k dani je podle § 4 odst. 1 písm. f) ZDPH osoba, které bylo přiděleno daňové identifikační číslo pro účely daně z přidané hodnoty v rámci obchodování mezi členskými státy. Toto daňové identifikační číslo musí být ověřitelné v mezinárodní databázi a je podstatné pro obchodování se zbožím, nikoliv pro poskytnutí služby.
Základní pravidlo pro stanovení místa plnění při poskytnutí služby je uvedeno v § 9 ZDPH.
Podle tohoto ustanovení se stanoví místo plnění u těch služeb, které nejsou vyjmenovány v žádném speciálním ustanovení zákona o DPH týkajícím se určení místa plnění. Jedná se například při poskytnutí poradenské služby, účetní služby, přepravní služby, práce na movité věci, elektronicky poskytnuté služby, služby související s přepravou zboží, právní služby, veterinární služby, kadeřnické služby, komisionářské služby, logistické služby, reklamní služby atd.
Podle § 9 odst. 1 ZDPH je v případě, že je služba poskytnuta osobě povinné k dani, místem plnění místo, kde má příjemce služby sídlo.
Jako důkaz, že se jedná o osobu povinnou k dani, může posloužit např. výpis z obchodního rejstříku nebo podobné evidence, nebo potvrzení o registraci u správce daně. Osobou povinnou k dani může být také veřejnoprávní subjekt, například obec, pokud uskutečňuje ekonomickou činnost.
Pro účely stanovení místa plnění při poskytnutí služby se za osobu povinnou k dani považuje osoba povinná k dani ve vztahu ke všem službám, které jsou jí poskytnuty, a to i tehdy, pokud jsou poskytnuty pro činnost, která není předmětem daně, například pro obec. Za osobu povinnou k dani se považuje také právnická osoba nepovinná k dani, která je identifikovanou osobou nebo osobou registrovanou k dani v jiném členském státě.
To znamená, že plátce není povinen zjišťovat, jak bude poskytnutá služba využita. Může být využita jak pro ekonomickou činnost, tak například pro výkon veřejné správy. Zásadní podmínkou je, že služba nesmí být využita pro soukromou potřebu příjemce služby. Využití služby pozná plátce z charakteru poskytované služby.
Pokud je služba poskytnuta mezi osobami povinnými k dani mezi členskými státy, použije se mechanismus reverse chargé. Místem plnění při poskytnutí služby je stát, ve kterém má příjemce služby sídlo.
Služby, u kterých se stanoví místo plnění mimo tuzemsko, nelze považovat za služby osvobozené od daně, a to přesto, že na tyto služby není uplatněna tuzemská daň z přidané hodnoty. Služba, která nemá místo plnění v tuzemsku, není předmětem daně podle zákona o DPH, nejedná se o službu osvobozenou od daně. Jedná se o službu, která je zdanitelným plněním s místem plnění mimo tuzemsko.
Osvobození od daně lze uplatnit pouze u služeb, které mají místo plnění v tuzemsku a jsou předmětem daně z přidané hodnoty v tuzemsku.
Pokud jsou služby s místem plnění podle § 9 odst. 1 ZDPH poskytovány osobám povinným k dani se sídlem v jiných členských státech, uplatní poskytovatel reverse chargé. Místo plnění se v takovém případě přenese do jiného členského státu. Příjemce služby se musí ve svých členských státech registrovat k dani a přiznat z těchto služeb daň, podle právní úpravy platné v tomto členském státě. Pokud je místo plnění poskytované služby ve třetí zemi, vznikne příjemci služby povinnost přiznat daň pouze v případě, že tak stanoví právní úprava této země.
Plátce se sídlem v tuzemsku poskytuje právní poradenství slovenské obci, která tuto právní službu využije pro výkon veřejné správy. Jedná se o službu, u které se stanoví místo plnění podle § 9 odst. 1 ZDPH podle sídla osoby, které je služba poskytována. Místem plnění je Slovensko, plátce poskytne službu bez daně.
Pokud plátce poskytne službu osobě povinné k dani, která má sídlo v tuzemsku, je místo plnění v tuzemsku.
Plátce poskytl právní službu české obci, která není plátcem. Místo plnění je v tuzemsku, služba byla poskytnuta s daní.
Poskytnutí služby osobě povinné k dani neplátcem
Pokud je služba s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1 ZDPH poskytována tuzemskou osobou povinnou k dani, která není plátcem ani identifikovanou osobou, stává se poskytovatel služby identifikovanou osobou podle § 6i ZDPH. V takovém případě vystaví za poskytnutou službu daňový doklad a vykáže službu v daňovém přiznání a v souhrnném hlášení. Poskytovatel služby se nestane identifikovanou osobou pouze v případě, že jím poskytnutá služba je od daně v tom členském státě, ve které se nachází místo plnění této služby, od daně osvobozena.
Český neplátce, poskytuje právní poradenství slovenské obci. Právní poradenství není vyjmenováno v žádném speciálním ustanovení zákona o DPH týkajícím se určení místa plnění, a proto je místem plnění podle § 9 odst. 1 ZDPH sídlo osoby, které je služba poskytována. V uvedeném případě je místem plnění sídlo příjemce služby na Slovensku a služba nepodléhá dani v tuzemsku. Poskytovatel služby, se stává identifikovanou osobou podle § 6i ZDPH. Místem plnění je Slovensko, povinnost přiznat daň je na slovenské obci, příjemci služby.
NahoruDaňový doklad
Plátce je podle § 28 odst. 1 ZDPH povinen při poskytnutí služby osobě povinné k dani nebo právnické osobě nepovinné k dani vystavit daňový doklad.
V případě, že je služba poskytnuta s místem plnění mimo tuzemsko, je plátce povinen na daňovém dokladu uvést všechny povinné náležitosti a navíc údaj "daň odvede zákazník".
Uvádění v daňovém přiznání a v souhrnném hlášení
Pokud je služba poskytnuta s místem plnění v jiném členském státě pro osobu registrovanou k dani, uvede se na ř. 21 daňového přiznání a v souhrnném hlášení pod kódem "3".
Pokud je služba poskytnuta s místem plnění v jiném členském státě pro osobu neregistrovanou k dani nebo se jedná o službu s místem plnění v zahraničí, uvede se na ř. 26 daňového přiznání.
V kontrolním hlášení se služby, poskytnuté s místem plnění mimo tuzemsko neuvádí.
Přijetí služby od neusazené osoby plátcem
Pokud přijme plátce službu od neusazené osoby v tuzemsku, je povinen podle § 108 odst. 3 písm. a) ZDPH přiznat daň v tuzemsku.
Osoba neusazená v tuzemsku, je definována v § 4 odst. 1 písm. l) ZDPH. Osobou neusazenou v tuzemsku se rozumí osoba povinná k dani, která nemá v tuzemsku sídlo ani provozovnu a která uskuteční zdanitelné plnění spočívající v dodání zboží nebo poskytnutí služby, přičemž toto plnění má místo plnění v tuzemsku. Dále je osobou neusazenou v tuzemsku taková osoba povinná k dani, která v tuzemsku nemá sídlo, ale má zde provozovnu, pokud se tato provozovat neúčastní uskutečnění zdanitelného plnění, které spočívá v dodání zboží nebo poskytnutí služby a které má místo plnění v tuzemsku. Osobou neusazenou v tuzemsku tak může být jak osoba povinná k dani se sídlem v jiném členském státě registrovaná v tomto státě k dani, osoba povinná k dani se sídlem v jiném členském státě neregistrovaná k dani nebo osoba povinná k dani se sídlem v třetí zemi, pokud tyto osoby nemají v tuzemsku provozovnu, která by se dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku účastnila.
Plátce je povinen přiznat daň při přijetí služby od osoby povinné k dani se sídlem v jiném členském státě.
Slovenský právník, osoba povinná k dani poskytl právní poradenství české obci, která je plátcem. Právní poradenství není vyjmenováno v žádném speciálním ustanovení zákona o DPH týkajícím se určení místa plnění, a proto je místem plnění podle § 9 odst. 1 ZDPH sídlo osoby, které je služba poskytována. Místem plnění je Česká republika, plátce, příjemce služby je povinen z poskytnuté služby přiznat v tuzemsku daň.
Obdobně je plátce povinen přiznat daň při přijetí služby od osoby povinné k dani, která má sídlo ve třetí zemi.
Švýcarská společnost, tedy zahraniční osoba, poskytuje právní poradenství české obci, která je plátcem. Právní poradenství není vyjmenováno v žádném speciálním ustanovení zákona o DPH týkajícím se určení místa plnění, a proto je místem plnění podle § 9 odst. 1 ZDPH sídlo osoby, které je služba poskytována. V uvedeném případě je místem plnění sídlo plátce a ten je povinen z poskytnuté služby přiznat v tuzemsku daň.
Přijetí služby s místem plnění v tuzemsku neplátcem
Pokud je poskytnuta služba osobou povinnou k dani se sídlem v jiném členském státě, která nemá v tuzemsku provozovnu, tuzemské osobě povinné k dani, neplátci, a jedná se o službu, která má místo plnění v tuzemsku podle § 9 odst. 1 ZDPH, stává se tuzemská osoba povinná k dani (příjemce služby) identifikovanou osobou podle § 6h ZDPH a musí z přijaté služby přiznat v tuzemsku daň podle § 108 odst. 3 písm. a) ZDPH.
Právník, osoba registrovaná k dani na Slovensku se sídlem na Slovensku, poskytl české obci, která není plátcem, právní poradenství. Právní poradenství je službou, která není vyjmenována v žádném speciálním ustanovení zákona o DPH týkajícím se určení místa plnění, a proto je místem plnění podle § 9 odst. 1 ZDPH sídlo osoby, které je služba poskytována. V uvedeném případě je místem plnění sídlo obce a slovenský právník uplatní u této služby reverse chargé. Tuzemská obec se stává přijetím služby identifikovanou osobou podle § 6h ZDPH a je povinna v tuzemsku přiznat daň podle § 108 odst. 3 písm. a) ZDPH.
Obdobně platí, že pokud je služba poskytnuta podle § 9 odst. 1 ZDPH zahraniční osobou, tedy osobou povinnou k dani se sídlem ve třetí zemi, která nemá v tuzemsku provozovnu, tuzemské osobě povinné k dani, neplátci, stává se tuzemská osoba povinná k dani jako příjemce služby také identifikovanou osobou podle § 6h a podle § 108 odst. 3 písm. a) ZDPH je povinna přiznat v tuzemsku daň.
Švýcarský právník poskytl české obci, která není plátcem, právní poradenství. Místem plnění je podle § 9 odst. 1 ZDPH sídlo osoby, které je služba poskytována. V uvedeném případě je místem plnění sídlo tuzemské osoby povinné k dani. Česká obec se stává přijetím služby identifikovanou osobou podle § 6h ZDPH a je povinna v tuzemsku přiznat daň podle § 108 odst. 3 písm. a) ZDPH.
Uvádění v daňovém přiznání a v kontrolním hlášení
Přijetí služby s místem plnění v tuzemsku od osoby registrované k dani v jiném členském státě se uvede na ř. 5 nebo 6 daňového přiznání.
Přijetí služby s místem plnění v tuzemsku od neusazené osoby (osoba neregistrovaná k dani v jiném členském státě, zahraniční osoba) se uvede na ř. 5 nebo 6 daňového přiznání.
Plátce uvede hodnotu přijaté služby do části A.2 kontrolního hlášení. Nárok na odpočet daně se do kontrolního hlášení v tomto případě neuvádí.
NahoruSlužba vztahující se k nemovité věci
Podle § 10 ZDPH z přidané hodnoty je místem plnění při poskytnutí služby vztahující se k nemovité věci místo, kde se nemovitá věc nachází.
V praxi to znamená, že se místo plnění u služeb, vztahujících se k nemovité věci stanoví podle umístění nemovité věci bez ohledu na to, kdo je příjemcem této služby. Podle toho, kdo je příjemcem služby vztahující se k nemovité věci se potom správně uplatní daň z přidané hodnoty.
Mezi služby vztahující se k nemovité věci patří služby znalce, odhadce a realitní kanceláře, služby ubytovací, udělení práv na užívání nemovité věci a služby při přípravě a koordinaci stavebních prací, jako jsou zejména služby architekta a stavebního dozoru.
Z § 10 odst. 2 ZDPH vyplývá, že služby vztahující se k nemovité věci musí mít dostatečnou přímou souvislost s danou nemovitou věcí podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o společném systému daně z přidané hodnoty. Tímto předpisem je prováděcí nařízení Rady (EU) č. 282/2011 ze dne 15. března 2011. Z odstavce 2 tohoto článku vyplývá přehled služeb, které jsou zejména službou vztahující se k nemovité věci. V odstavci 3 je uveden přehled služeb, které nejsou službou vztahující se k nemovité věci.
Za nemovitost se pro účely směrnice 2006/112/ES považuje každá určitá část země na povrchu nebo pod ním, k nimž lze založit vlastnické právo a držbu; každá budova nebo stavba spojená se zemí nebo v zemi nad úrovní moře nebo pod ní, kterou nelze snadno rozebrat nebo přemístit; každý prvek, který byl naistalován a tvoří nedílnou součást budovy nebo stavby, bez něhož by budova nebo stavba nebyla úplná, jako například dveře, okna, střechy, schodiště a výtahy; každý prvek, zařízení nebo stroj trvale instalovaný v budově nebo stavbě, které nelze přemístit bez zničení nebo změny budovy nebo stavby.
Podle § 4 odst. 2 ZDPH je nemovitá věc zbožím, protože zbožím se pro účely zákona o dani z přidané hodnoty rozumí hmotná věc. Hmotná věc je jak movitá, tak nemovitá.
Stanovení místa plnění u nemovité věci, která se nachází na území tuzemska nebo na území jiných členských států, v nichž se nacházejí zastupitelství jiných států
Někdy může nastat problém při…
dostupný obsah
