2.11.2
Vnitřní předpis zaměstnavatele k jazykovému vzdělávání zaměstnanců
JUDr. Věra Bognárová, Ing. Ivan Macháček
NahoruVnitřní předpis zaměstnavatele k jazykovému vzdělávání zaměstnanců
Zaměstnavatel ........................... (uvést přesné jméno, označení, sídlo, IČ)
zastoupený .............................
vydává tento
Nahoruvnitřní předpis k jazykovému vzdělávání zaměstnanců.
Alt. 1
Zaměstnanci................ (uvést pracovní zařazení např. pracovníci obchodního oddělení, kteří jednají se zahraničními klienty) se mohou účastnit jazykových kurzů pořádaných zaměstnavatelem.
Podmínkou účasti na kurzu je minimálně ...... měsíců v pracovním poměru před zahájením vzdělávání (obvykle bývá stanoveno 12 měsíců).
Jazykové vzdělávání bude probíhat v pracovní době (případně částečně v pracovní dobu a částečně po pracovní době).
Kurz bude probíhat v prostorách zaměstnavatele................... (např. v zasedací místnosti).
Jazykové kurzy budou zaměstnancům zajištěny zdarma. Pokud však zaměstnanec bez závažného důvodu (uvést co se rozumí závažným důvodem – např. nemoc) přestane kurz v jeho průběhu navštěvovat, uhradí zaměstnanec zaměstnavateli celou jeho částku (případně jeho část např. polovinu).
Alt. 2
Zaměstnavatel bude poskytovat zaměstnancům v technických funkcích............ (uvést např. konstruktéry, technology apod.) odborné jazykové konzultace se zaměřením na (uvést např. cizojazyčnou výkresovou dokumentaci, cizojazyčné odborné návody na obsluhu strojů apod.).
Odborné jazykové konzultace budou zajištěny zdarma a budou probíhat v pracovní době v prostorách firmy.
Alt. 3
Zaměstnancům zařazeným do funkce (uvést pracovní zařazení např. manažerská funkce), kteří se budou chtít účastnit jazykového studia, zaměstnavatel část nákladů uhradí.
V případě, že poplatek za vzdělávání přesáhne .............. (uvést částku např. 40 000 Kč) ročně, hradí zaměstnavatel maximálně 50 % této částky (případně může být stanoven jiný podíl např. 70 %). Zbývající část z hodnoty jazykového studia hradí zaměstnanec.
Úhrady zaměstnavatele budou poukazovaný přímo vzdělávacímu zařízení (např. jazykové škole)
Alt. 4
Zaměstnavatel poskytne zaměstnancům, kteří při výkonu práce nezbytně potřebují znalost cizích jazyků, finanční příspěvek ve výši........ ročně k prohlubování jejich znalostí. Částka odpovídající finančnímu příspěvku bude jednotlivým zaměstnancům připočtena ke zdanitelným příjmům ze závislé činnosti.
Zaměstnanci si mohou vybrat vzdělávací zařízení individuálně podle svých potřeb.
Skutečnost, že finanční příspěvek byl vynaložen na prohlubování znalosti cizích jazyků, zaměstnanec prokáže dokladem vystaveným příslušným vzdělávacím zařízením.
Tento vnitřní předpis se vydává na dobu ............ (nejméně jednoho roku).
Tento vnitřní předpis nabývá účinnosti dnem ...........
V .............. dne ........................
.........................................
razítko a podpis
oprávněného zástupce zaměstnavatele
Komentář:
VZDĚLÁVÁNÍ PODLE ZÁKONÍKU PRÁCE
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce ukládá zaměstnavatelům povinnost pečovat o odborný rozvoj svých zaměstnanců. Péčí o odborný rozvoj zaměstnanců se podle zákoníku práce rozumí:
• zaškolení a zaučení podle ust. § 228 ZP,
• odborná praxe podle ust. § 229 ZP,
• prohlubování kvalifikace podle ust. § 230 ZP,
• zvyšování kvalifikace podle ust. § 231 ZP,
• rekvalifikace podle § 108 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
Rozlišení prohlubování a zvyšování kvalifikace
Prohlubováním kvalifikace se rozumí její průběžné doplňování, udržování a obnova, kdy se nemění její podstata. Zaměstnavatel je oprávněn zaměstnanci tento druh vzdělávání nařídit, protože zaměstnanec je povinen si svoji kvalifikaci potřebnou k výkonu sjednaného druhu práce průběžně prohlubovat. Doba, po kterou si zaměstnanec svoji kvalifikaci prohlubuje, je považována za výkon práce a zaměstnanci náleží plat nebo mzda a ostatní související náhrady. Za prohlubování kvalifikace je možné považovat např. účast zaměstnanců na nejrůznějších školeních, seminářích, odborných kurzech apod.
Při zvyšování kvalifikace dochází k dosažení vyššího stupně vzdělání. Tuto formu vzdělávání není možné zaměstnanci nařídit, a pokud zasahuje do pracovní doby, je na straně zaměstnance považována za překážku v práci. Zvyšování kvalifikace nelze nikdy považovat za výkon práce. Zvyšováním kvalifikace se rozumí např. situace, kdy zaměstnanec se základním vzděláním studuje střední školu nebo středoškolák studuje vysokou školu.
DAŇOVÉ ŘEŠENÍ ODBORNÉHO ROZVOJE U ZAMĚSTNANCE
Daňové řešení nepeněžního plnění zaměstnavatele v rámci prohlubování a zvyšování kvalifikace na straně zaměstnance vyplývá ze znění ustanovení bodu 2 § 6 odst. 9 písm. a) a § 6 odst. 9 písm. d) ZDP.
Podle znění § 6 odst. 9 písm. a) ZDP je u zaměstnance osvobozeno od daně z příjmů ze závislé činnosti:
-
nepeněžní plnění vynaložené zaměstnavatelem na odborný rozvoj zaměstnanců související s předmětem činnosti zaměstnavatele (zaměstnavatel hradí částky za prohlubování či zvyšování kvalifikace přímo příslušné instituci za zaměstnance),
-
nebo nepeněžní plnění vynaložené zaměstnavatelem na rekvalifikaci zaměstnanců podle zákona o zaměstnanosti
Toto osvobození se nevztahuje na příjmy plynoucí zaměstnancům v této souvislosti jako mzda, plat, odměna nebo jako náhrada za ušlý příjem, jakož i na další peněžní plnění poskytovaná v této souvislosti zaměstnancům.
Osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti u zaměstnance se vztahuje na veškeré nepeněžní plnění vynaložené zaměstnavatelem na odborný rozvoj zaměstnanců související s předmětem činnosti zaměstnavatele, a to ať se jedná o prohlubování kvalifikace podle § 230 ZP, nebo se jedná o zvyšování kvalifikace zaměstnanců podle § 231 ZP, které není považováno zaměstnavatelem za výkon práce, ale za překážku v práci, anebo které zaměstnanec absolvuje ve svém volném času.
Pokud jde o rekvalifikaci zaměstnanců, pak pro osvobození nepeněžního plnění zaměstnavatele, vynaloženého na rekvalifikaci zaměstnanců, od daně z příjmů ze závislé činnosti, nevyžaduje ustanovení § 6 odst. 9 písm. a) ZDP, aby tato rekvalifikace souvisela s předmětem činnosti zaměstnavatele.
Pokud poskytne zaměstnavatel zaměstnanci nepeněžní plnění na jeho prohloubení nebo zvýšení kvalifikace, které nesouvisí s předmětem činnosti zaměstnavatele, nemůže zaměstnanec využít znění § 6 odst. 9 písm. a) ZDP, ale může využít znění bodu 2 § 6 odst. 9 písm. d) ZDP. Podle tohoto ustanovení zákona je od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozeno rovněž nepeněžní plnění poskytované zaměstnancům z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě možnosti používat vzdělávací zařízení.
S účinností od 1. 1. 2024 byl na základě zákona č. 349/2023 Sb. stanoven finanční limit pro osvobození souhrnu všech nepeněžních plnění vymezených v § 6 odst. 9 písm. d) ZDP poskytovaných zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, v úhrnu do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období (pro rok 2024 se jednalo o částku 21 983,50 Kč).
S účinností od 1. 1. 2025 je na základě zákona č. 470/2024 Sb. stanoven finanční limit pro osvobození souhrnu všech nepeněžních plnění vymezených v bodu 2 § 6 odst. 9 písm. d) ZDP poskytovaných zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, v úhrnu do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období (pro rok 2025 se jedná o částku 23 278,50 Kč).
Pokud zaměstnavatel hradí vynaložené náklady na prohlubování nebo zvyšování kvalifikace, které souvisí nebo nesouvisí s předmětem jeho činnosti, jako peněžní plnění přímo zaměstnanci, jde u zaměstnance o zdanitelný peněžní příjem,…