Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Daňové řízení a plná moc

17.4.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Daňové řízení a plná moc

Jaroslava Pfeilerová

Pojem

Se správcem daně nejednají pouze obchodní společnosti a podnikající fyzické osoby, ale také např. územní samosprávné celky, státní fondy a příspěvkové organizace (dále jen "organizace"). Z hlediska správce daně je daňovým subjektem každá fyzická nebo právnická osoba, která je povinna ze svých příjmů odvádět daň z příjmů, která je plátcem DPH, silniční daně, daně ze závislé činnosti, daně z nemovitých věcí, případně daně z nabytí nemovitých věcí. Při správě, výpočtu a odvodech těchto daní musí příslušná osoba za organizaci jednat s úředními osobami správce daně. V textu se budeme zabývat tím, kdo může jednat se správcem daně jménem daňového subjektu nebo kdo a za jakých podmínek může daňový subjekt zastupovat.

Daňový subjekt může se správcem daně jednat samostatně (v rámci své právní způsobilosti) nebo v zastoupení osobou, kterou si podle svého uvážení zvolí. Procesní postup při správě daní a poplatků (tedy i postup při udělování plných mocí) upravuje zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též "DŘ"). Problematika plných mocí je v DŘ upravena zejména v § 25 až § 30.

Vystavení plné moci je jednostranný právní úkon, kterým daňový subjekt prohlašuje, že zmocnil určitou osobu, aby jej před správcem daně ve stanoveném rozsahu zastupovala. Vlastní udělení plné moci může být daňovým subjektem provedeno písemnou formou nebo ústně prohlášením do protokolu u správce daně.

Důvody pro udělení plné moci v daňovém řízení

Daňový subjekt udělí plnou moc v rozsahu, který odpovídá jeho potřebám, např. pouze pro provedení určitého konkrétního úkolu nebo neomezeně v plném rozsahu. Důvodů, proč se nechá daňový subjekt zastupovat, může být celá řada. V praxi se setkáváme s následujícími případy:

  • Může se jednat o situaci, kdy se daňový subjekt chce věnovat své činnosti a je pro něj mnohem efektivnější nechat se v daňovém řízení zastupovat odborníkem.

  • Časté jsou také případy, kdy se daňový subjekt nechá zastupovat odborníkem (nejčastěji daňovým poradcem), protože se dostane do problémů (např. při daňové kontrole). Zplnomocněný odborník si snadněji zachová odstup, má zkušenosti z daňového řízení a také využívá veškeré procesní možnosti ve prospěch zastupované organizace.

  • Zplnomocnění daňovému poradci nebo advokátovi může být uděleno také pro účely podání přiznání k dani z příjmů právnických osob. V těchto případech se automaticky prodlouží zákonná lhůta pro podání přiznání a pro zaplacení daně o tři měsíce, což může být pro organizaci výhodné.

Osoby, které zastupují daňový subjekt

Daňový řád v § 25 odst. 1 uvádí výčet forem zastoupení osob zúčastněných na správě daní. Jedná se o:

  • zákonného zástupce (např. rodiče nezletilých dětí),

  • ustanoveného zástupce (např. v případech, kdy nedošlo k ustanovení opatrovníka, nebo v případech stanovení zástupce ex offo ve spolupráci s Komorou daňových poradců),

  • zmocněnce (z titulu udělené plné moci),

  • společného zmocněnce nebo společného zástupce (v případech, kdy vzniká více daňovým subjektům společná daňová povinnost).

Daňový subjekt k jednání se správcem daně zplnomocňuje zejména daňové poradce a advokáty, ale i jiné osoby, které se dobře orientují v daňové oblasti (např. externí účetní). Každý zmocněnec může současně zastupovat neomezený počet daňových subjektů.

Daňový řád však zachoval pro daňové poradce a advokáty následující výhody, kterých jiné osoby nemohou využít:

  • pouze v případě zmocnění daňového poradce nebo advokáta k podání daňového přiznání je automaticky prodloužena lhůta o tři měsíce,

  • daňový poradce a advokát mohou v případě potřeby dále zplnomocnit dalšího zmocněnce (tzv. substituční plná moc). Jiní zmocněnci tuto možnost nemají (s výjimkou zmocněnce pro doručování). Touto legislativní úpravou je zabráněno tzv. řetězení zástupců, kteří nejsou advokáty ani daňovými poradci.

Zástupce daňového subjektu je potřebné odlišit od osob, které jednají za daňový subjekt. Tyto osoby jednají se správcem daně bez jakéhokoliv zmocnění.

Statutárním orgánem příspěvkové organizace je její ředitel, který jedná za organizaci. Při jednání se správcem daně ředitel nepotřebuje žádné zplnomocnění, protože není zmocněncem, ale osobou jednající přímo jménem organizace.

Platnost plné moci

Daňový subjekt může podle svého uvážení udělit plnou moc:

  • na jeden úkon, kdy plná moc vyprší splněním úkolu,

  • generální (bez časového omezení), kdy plná moc platí až do případného odvolání,

  • časově omezenou (např. na šest měsíců), kdy plná moc vyprší uplynutím stanovené doby,

  • pokud si zmocnitel zvolí nového zástupce, okamžikem podání nové plné moci správci daně je dosavadní plná moc automaticky vypovězena.

Organizace XX udělila od 1. 3. neomezenou plnou moc k zastupování před správcem daně externí účetní paní Horákové. Po dvou měsících však paní Horáková zjistila, že je natolik pracovně vytížena, že zastupování nezvládne, a domluvila se s ředitelem organizace na ukončení spolupráce. Ředitel udělil po vzájemné dohodě neomezenou plnou moc k zastupování společnosti daňovému poradci a novou plnou moc doručil správci daně dne 22. 6. 2018. Od data doručení byla účinná nová plná moc, a to aniž by stará plná moc musela být zrušena.

Přesné vymezení rozsahu zmocnění

S účinností nového daňového řádu již neplatí pravidlo stanovené zrušeným zákonem o správě daní a poplatků, podle kterého byly neurčité a přesně nevymezené plné moci považovány za generální plné moci.

Pokud správce daně obdrží plnou moc, ve které není vymezen rozsah zmocnění nebo není vymezen přesně, vyzve zmocnitele k úpravě plné moci. O nedostatcích při vymezení plné moci správce daně vyrozumí také zmocněnce. Pokud je nejasnost ve stanoveném termínu odstraněna, plná moc a všechny úkony učiněné od podání plné moci do její opravy jsou platné.

Z uvedených důvodů lze doporučit, aby daňový subjekt přesně vymezil rozsah zmocnění. Tím bude ihned zřejmé, k jakému úkonu se plná moc vztahuje.

Změna místní příslušnosti

§ 27 odst. 3 DŘ je stanoveno, že udělená plná moc je platná i vůči jinému správci daně po změně místní příslušnosti. To znamená, že pokud se daňový subjekt přestěhuje (změní místní příslušnost), nemusí novému správci daně zasílat novou plnou moc. Pokud daňový subjekt naopak nebude chtít, aby při změně místní příslušnosti platila původní plná moc, musí ji zrušit.

Daňový subjekt nebo jeho zástupce může k daňovému řízení přizvat "odborného konzultanta". Jedná se o osobu, jež má podle názoru daňového subjektu znalosti a dovednosti, které mu pomohou při jednání se správcem daně. Odborných konzultantů si daňový subjekt může přizvat i více. Správce daně není oprávněn posuzovat znalosti a kvalifikaci konzultantů a také je nemůže z jednání vyloučit. Je však nutné upozornit, že se jedná o osobu, která není považována za zástupce daňového subjektu.

Jednání správce daně

Správce daně jedná se zplnomocněným zástupcem. Mohou však nastat případy, kdy správce daně i přes vystavenou plnou moc vyzve přímo daňový subjekt, aby něco vykonal, nebo posoudí, že je v řízení nezbytná osobní účast zastoupené osoby.

K tomuto postupu je správce daně oprávněn, musí se však jednat o případ, kdy je osobní účast zastoupeného subjektu skutečně účelná a nezbytná. O skutečnosti, že správce daně jednal přímo s daňovým subjektem, musí být neprodleně vyrozuměn zástupce daňového subjektu.

Správce daně doručuje pouze zmocněnci (s výjimkou výše uvedených případů, kdy bude muset něco vykonat přímo daňový subjekt).

Ředitelka organizace XX zplnomocnila