Sklon poměřovat se s druhými, jakkoli přirozený a pochopitelný, nemusí být vždy užitečný. Platí to i pro porovnávání mzdové a platové, ke kterému může přispět zavedení evropské směrnice o transparentním odměňování. Na co bychom měli pamatovat, abychom do této pasti nespadli?
Cílem směrnice EU o mzdové transparentnosti je omezit mzdové rozdíly, které jsou svou povahou neoprávněné, a tím i nespravedlivé. Nejčastěji jde o rozdíly vyvolané osobní, resp. mzdovou diskriminací, případně o nedostatky ve firemním systému odměňování. Zvýšená transparence mezd, ať již na pracovišti, nebo v ekonomice jako celku, odhalí však nejen rozdíly vyvolávané diskriminací, ale také odlišnosti v odměňování, které s ní nesouvisí. Zviditelní totiž i mzdové rozdíly vyvolané tržními faktory, tedy nabídkou a poptávkou. Tyto mohou být občas značné, nejsou však osobní, a neměli bychom je proto tak ani chápat.
TRŽNÍ RELACE ODMĚŇOVÁNÍ
Relace mezd vytvářené nabídkou práce a poptávkou po ní závisejí na dvou hlavních faktorech, a to na množství osob, schopných a ochotných vykonávat určitou práci, a na poptávce po zboží a službách, které tato práce vytváří. Podstatou trhu tak není vytvářet mzdové relace, které by byly "spravedlivé", například tak, aby odrážely nejrůznější nároky pozic. Jeho smyslem je motivovat, tedy stimulovat pracovníky k tomu, aby se věnovali profesím, které jsou poptávané, anebo k činnostem produkujícím zboží a služby, o něž je velký zájem zájem. Lidé, o jejichž profese či schopnosti tento zájem je, či pracovníci, kteří těmto tržním stimulům vycházejí vstříc, si tak mohou, v důsledku tržních vztahů, vydělat podstatně více než druzí.
Tržní síly mohou vést tak někdy i k tomu, že se podstatně liší i mzdy profesí se stejnou či velmi podobnou náročností. Příkladem jsou profese softwarových inženýrů, jejichž odborné i pracovní nároky, například vysokoškolské vzdělání, schopnost řešit problémy či značné časové vytížení sice mohou být vysoké, nikoli však podstatně odlišné od nároků řady dalších vysokoškolských profesí. Jejich odměny však mohou být přesto vícenásobně vyšší.
Někdy mohou tyto relace vyhlížet dokonce jako diskriminace, přestože o žádnou diskriminaci nejde. Příkladem jsou odlišné honoráře mužů a žen živících se předváděním módy, Vyšší poptávka po modelkách (ve srovnání s poptávkou po modelech) vede totiž k tomu, že odměny žen této profese jsou ve srovnání s muži citelně vyšší.
TRŽNÍ MZDY NEJSOU SIGNÁLEM OSOBNÍ HODNOTY
Zajímat se o to, kolik vydělávají druzí, a porovnávat vlastní mzdu s ostatními, může být přirozeným projevem zvědavosti, ale i snahy zjistit, kolik bychom si mohli vydělat jinde. V jisté míře je to užitečné, protože můžeme naše schopnosti či talent nasměrovat tam, kde je "trh chce".
Rozdíly ve mzdách, které vytváří trh, nemusí však vždy odrážet rozdíly ve společenském přínosu daných profesí. Stejně tak bychom je neměli brát jako měřítko osobního úspěchu nebo…
dostupný obsah
