Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Právní úprava přesčasové práce

27.8.2024, Zdroj: Verlag Dashöfer

Prací přesčas je taková práce, kterou zaměstnanec koná na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu. Zákoník práce při jejím nařizování omezuje zaměstnavatele zákonnými limity.

U zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas až práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu. Z toho vyplývá, že těmto zaměstnancům není možné práci přesčas nařídit, a to proto, že dohodnou-li se na výkonu kratší pracovní doby, nemůže zaměstnavatel bez jejich souhlasu tento rozsah nikdy rozšířit. Znamená to, že zaměstnanec se sjednanou kratší pracovní dobou není povinen konat práci nad dohodnutou dobu a zaměstnavatel mu také tuto dohodnutou dobu nemůže rozšířit svým jednostranným rozhodnutím. Není však vyloučeno, aby se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodl na tom, že zaměstnanec bude práci nad původně sjednaný rozsah pracovní doby výjimečně konat.

Souhlas zaměstnavatele s výkonem práce přesčas nemusí být písemný, ani příkaz zaměstnavatele k výkonu práce přesčas nemusí být stanoven písemně a zpravidla je dán zaměstnanci ústně pokynem nadřízeného zaměstnance. Za souhlas zaměstnavatele s výkonem práce přesčas je možné považovat nejenom výslovný příkaz k výkonu práce přesčas, ale i pokyn, aby zaměstnanec určitou práci v daném okamžiku vykonal, souhlas však může být dán i mlčky, pokud má zaměstnavatel zpravidla prostřednictvím vedoucího zaměstnance vědomost o tom, že zaměstnanec práci přesčas vykonává a přitom příkaz k jejímu zastavení nedá. Práce přesčas je vždy konaná v době odpočinku zaměstnance. Může to být bezprostředně jak před počátkem směny, tak po jejím konci, je ale i možné, aby mezi koncem pracovní doby a nařízenou práci přesčas uplynula určitá doba volna.

Práci přesčas může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit jen výjimečně, a to jen z vážných provozních důvodů. Nařídit výkon přesčas může zaměstnavatel na dobu nepřetržitého denního odpočinku, ale i na dny pracovního klidu. Na dny pracovního klidu, kterými jsou dny, na které připadá nepřetržitý odpočinek zaměstnance v týdnu a svátky, však může zaměstnavatel práci přesčas nařídit pouze za podmínek uvedených v § 91 odst. 2 až 4 ZP a