Novela školského zákona nabývá účinnosti dnem 1. září 2018, s výjimkou některých ustanovení. Školy a školská zařízení zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí pak budou podle tohoto zákona financovány od 1. ledna 2019.
Zákon, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, byl vyhlášen 5. dubna 2017 ve Sbírce zákonů v částce 39 pod číslem 101/2017 Sb.
Od 1. 1. 2019 bude nově stanovovat rozpočty jednotlivých škol MŠMT na základě zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády podle § 161 odst. 2 tohoto zákona (dále „nařízení vlády“) a jiných právních předpisů.
Škola dostane objem finančních prostředků na tarifní platy pedagogických pracovníků podle skutečně vykázaných úvazků v jednotlivých platových třídách a platových stupních ve výkaze P1c-01. V případě, že škola počtem vykázaných úvazků překročí stanovený maximální počet hodin podle nařízení vlády, bude škole objem finančních prostředků na tarifní platy odpovídajícím způsobem snížen. Dále škola obdrží na pedagogické pracovníky normativně stanovený objem finančních prostředků na osobní příplatky, odměny a cílové odměny. Další objem finančních prostředků bude škole stanoven na ostatní zaměstnance a učitele v adaptačním období. Mimo to obdrží škola finanční prostředky na podpůrná opatření dle vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných.
MŠMT tedy garantuje, že každá škola obdrží na pedagogické pracovníky nejen finanční prostředky na tarifní platy, ale i na další nárokové a nenárokové složky platu. Ředitel školy tak nebude muset řešit situaci, že objem finančních prostředků stanovený prostřednictvím krajských normativů nepokryje ani tarifní platy pedagogů školy. Změnou principu stanovení rozpočtu jednotlivým školám však není dotčena rozhodovací pravomoc ředitele školy a tedy i po změně financování škol bude záležet na řediteli školy, jak s přidělenými finančními prostředky naloží. Z tohoto důvodu nelze z úrovně MŠMT posoudit, jaký dopad bude mít změna financování regionálního školství škol zřizovaných krajem, obcí nebo svazkem obcí na určitou konkrétní osobu, zejména v oblasti nenárokové složky platu (osobní příplatky a odměny).
Reforma se soustřeďuje na oblast financování škol a školských zařízení zřizovaných kraji, obcemi a svazky obcí (dále jen „RgŠ ÚSC“). Principy financování soukromých a církevních škol zůstávají stejné jako dosud.
O co se jedná:
a) Narovnání systému rozdělování peněz
b) Školy dostanou prokazatelně víc peněz na zkvalitnění vzdělávání
c) Ředitelé získají jasná pravidla pro financování, systém bude předvídatelný
d) Zjednodušení ekonomické administrativy.
e) Pravomoci ředitelů škol nejsou změnou nijak omezeny.
Současný systém financování:
- Neumí zohlednit objektivní specifika RgŠ ÚSC v jednotlivých krajích (např. rozdílnou velikostní strukturu mateřských a základních škol, rozdílnou oborovou strukturu středního a vyššího odborného školství, rozdílné procentní zastoupení žáků v zájmovém vzdělávání).
- Je postaven pouze na principu „financování na žáka“, jiný parametr nebere v úvahu.
- Umožňuje velké rozdíly ve výši krajských normativů, tj. rozdíly ve výši „státní“ finanční podpory na vzdělávání žáka ve stejném oboru vzdělání, mezi jednotlivými kraji. Výše normativů není dlouhodobě předvídatelná.
- Nezohledňuje rozdílnou úroveň nárokových složek platů pedagogů v konkrétních školách (tarifní platové stupně podle délky vykonávané praxe). To má za následek, že školy se „staršími“ pedagogy mají často nedostatek peněz na nenárokové složky.
- V oblasti financování „nepedagogické práce“ systém neodůvodněně zvýhodňuje školu s vyšší naplněností tříd oproti stejně zorganizované škole (tj. se stejným počtem tříd) s naplněností tříd nižší.
- Změny v počtech žáků školy mají pro školu zásadní důsledky v oblasti odměňování jejích zaměstnanců.
- V oblasti středního vzdělávání s maturitní zkouškou systém negativně působí na kvalitu i na ekonomickou efektivnost vzdělávání. Školy v zájmu získání žáků (a tedy prostředků státního rozpočtu) snižují nároky na kvalitu „na vstupu“ do vzdělávání a i žáky s velmi malou pravděpodobností úspěšnosti „na výstupu“ vzdělávání „drží“ ve vzdělávání co nejdéle.
Základní principy nového systému financování:
- Větší míra centralizace při financování RgŠ ÚSC (náhrada části sytému stávajících republikových a krajských normativů systémem normativů stanovených centrálně z úrovně MŠMT). Zajištění rovnosti financování v případech, kdy rozdíly byly nedůvodné.
- Zavedení zcela odlišného systému normativního financování pedagogické práce ve vybraných druzích škol (mateřské…
dostupný obsah
