Vnitřní předpis zaměstnavatele o poskytování náhrady
při dočasné pracovní neschopnosti
Zaměstnavatel ..................................... (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČ)
V souladu s ustanoveními zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (§ 192 ZP až § 194 ZP), a zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, oba ve znění pozdějších předpisů, stanovím po projednání s odborovou organizací – radou zaměstnanců1) tento postup a zásady pro poskytování náhrady mzdy, platu nebo odměny (dále jen “mzdy“) při dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance:
1. Zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným, přísluší po dobu prvních čtrnácti kalendářních dnů náhrada mzdy nebo platu podle ustanovení § 192 ZNP. Za správnost výpočtu této náhrady odpovídá .............. (kdo, zpravidla mzdová účtárna).
Přitom platí:
a) redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu se stanoví pro rok 2024 takto:
1. redukční hranice 1 466 Kč
2. redukční hranice 2 199 Kč
3. redukční hranice 4 397 Kč.
Pro účely náhrady mzdy nebo platu se redukční hranice vynásobí koeficientem 0,175 a poté zaokrouhlí na haléře směrem nahoru. Hodinové redukční hranice pro náhradu mzdy nebo platu v roce 2024 činí:
I. 256,55 Kč
II. 384,83 Kč
III. 769,48 Kč
b) náhrada mzdy nebo platu se poskytuje pouze za dny, které jsou pracovními dny zaměstnance nebo za svátky, za které zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo se mu plat nebo mzda nekrátí,
c) nárok na náhradu mzdy nebo platu nemá zaměstnanec, který:
• nebyl v době vzniku pracovní neschopnosti (karantény) nemocensky pojištěn,
• přivodil si pracovní neschopnost úmyslně,
• čerpal pracovní volno bez náhrady mzdy a pracovní neschopnost vznikla po dni nástupu na toto volno,
• v době stávky za podmínek stanovených zákonem,
• je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody,
• pobírá nemocenské, peněžitou pomoc v mateřství, dávku otcovské poporodní péče nebo dlouhodobé ošetřovné,
d) pokud pracovní neschopnost přesahuje hranice kalendářního čtvrtletí, použijí se pro výpočet náhrady mzdy průměrné výdělky platné pro každé z nich,
e) vznikla-li pracovní neschopnost v den, který zaměstnanec již odpracoval celou směnu, počíná běžet prvních 14 dnů dnem následujícím,
f) přesáhne-li doba pracovní neschopnosti dobu podpůrčí, za dny tuto dobu přesahující náhrada mzdy nepřísluší.
2. Pokud si zaměstnanec přivodil pracovní neschopnost:
• zaviněnou účastí ve rvačce,
• jako bezprostřední následek své opilosti nebo užití omamných prostředků nebo psychotropních látek,
• při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku
• snižuje se náhrada mzdy vypočtená podle odst. 1 na polovinu.
3. Počínaje 15. kalendářním dnem dočasné pracovní neschopnosti náleží zaměstnanci nemocenské a náhrada mzdy nebo platu mu již nepřísluší.
4. Příslušné pracoviště ......................... (útvar, oddělení – uvede se podle potřeby zaměstnavatele) odpovídá za:
a) vedení evidence podpůrčích dob u jednotlivých zaměstnanců,
b) správný výpočet odvodu pojistného.
5. Náhrada mzdy nebo platu se vyplácí současně se mzdou nebo platem za příslušný kalendářní měsíc. Doklady potřebné pro její výpočet (zejména rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti) předloží zaměstnanec ............. (komu, zpravidla osobnímu oddělení) nejpozději do ...... dne v měsíci, a není-li tento den dnem pracovním, pak nejbližší následující pracovní den. Při pozdějším předložení bude náhrada mzdy nebo platu vyplacena ve výplatním termínu za další kalendářní měsíc.
6. Kontrolou dodržování režimu dočasně práce neschopného zaměstnance v době prvních 14 kalendářních dnů neschopnosti je pověřen ................ (kdo, např. nejbližší nadřízený vedoucí). Jde zejména o povinnost zaměstnance zdržovat se v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek. Písemné pověření ke kontrole vystaví zaměstnanci ....... (kdo, zpravidla personální oddělení) a tímto pověřením je kontrolující zaměstnanec povinen se kontrolovanému zaměstnanci prokázat. Pozn.: tento bod se přiměřeně upraví, pokud zaměstnavatel pověří kontrolou jiný subjekt, např. bezpečnostní agenturu.
7. V případě potřeby požádá vedoucí zaměstnanec pověřený kontrolou zaměstnavatele, aby si vyžádal vyjádření ošetřujícího lékaře o stanoveném režimu v rozsahu, který je zaměstnavatel oprávněn kontrolovat.
8. V případě zjištění, že režim podle odst. 6 byl porušen, vyhotoví kontrolující zaměstnanec písemný záznam s uvedením skutečností, které znamenají porušení režimu, a předá jej .......... (komu, zpravidla přímo zaměstnavateli nebo jeho statutárnímu zástupci).
9. Jménem zaměstnavatele předá ............. (kdo, např. personální útvar) stejnopis záznamu o výsledku kontroly:
a) zaměstnanci, který porušil režim,
b) příslušné správě sociálního zabezpečení,
c) ošetřujícímu lékaři.
10. Pokud práce neschopný zaměstnanec neumožní pověřenému zaměstnanci výkon kontroly dodržování svých povinností, považuje se to za porušení léčebného režimu podle ustanovení ........ pracovního řádu a zaměstnavatel může rozhodnout o snížení nebo nepřiznání náhrady mzdy nebo platu. Jestliže je zaměstnanci pro totéž porušení dána výpověď podle § 52 písm. h) ZP, nesmí být náhrada mzdy nebo platu snížena nebo neposkytnuta.
11. Zaměstnancům činným na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce přísluší náhrada odměny za podmínky, že splní podmínky práva na nemocenské. Zaměstnancům činným na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce rozvrhne pracovní dobu do směn pro účely poskytování náhrady odměny......... (kdo, zpravidla přímý nadřízený zaměstnanec). Náhrada odměny se těmto zaměstnancům vypočte podle stejných zásad jako zaměstnancům v pracovním poměru. Obdobný postup platí i pro zaměstnance, s nimiž byl dohodnut výkon práce mimo pracoviště zaměstnavatele.
12. Zaměstnancům, u nichž je uplatněno pružné rozvržení pracovní doby, se při dočasné pracovní neschopnosti pružná…
dostupný obsah
