Zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí

3.1.4.6

Zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí

JUDr. Petr Bukovjan

Ustanovení související

• Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

  • § 3 – účastníci právních vztahů v oblasti zaměstnanosti

  • § 5 písm. e) bod 2 a 3 – nelegální práce cizinců

  • § 37a – centrální evidence volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty a obsaditelných držiteli modré karty

  • § 85 – negativní definice cizince

  • § 86 – povinnost nahlášení volného pracovního místa ve vztahu k zaměstnávání cizinců

  • § 87 a 88 – informační povinnost zaměstnavatele

  • § 89 až 101 – povolení k zaměstnání a podmínky pro jeho vydání

  • § 101a – povinnosti zaměstnavatele z jiného členského státu Evropské unie vysílajícího zaměstnance k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb na území České republiky

  • § 102 – evidence občanů Evropské unie a cizinců

  • § 103 – národní opatření v oblasti zaměstnávání

  • § 139 odst. 1 písm. d), e), f) a odst. 3 písm. c), e) a § 140 odst. 1 písm. c), d), e) a odst. 4 písm. d) a f) – přestupky týkající se výkonu nelegální práce cizince a oznamovací povinnosti zaměstnavatele dle § 87 ZZ

  • § 141a a § 141b – ručení zaměstnavatele nebo jiných osob jako subdodavatele za úhradu pokuty za přestupek a další povinnosti vůči cizinci

  • § 145 – případy rozhodování krajské pobočky Úřadu práce o povolení k zaměstnání pro více míst výkonu práce

• Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále též "cizinecký zákon")

  • § 1 odst. 2 – definice cizince

  • § 21 – krátkodobé vízum za účelem sezónního zaměstnání

  • § 30 odst. 2 – vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí oprávnění k pobytu na území České republiky

  • § 31a – mimořádné pracovní vízum

  • § 32, 35a a 37a – vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání, jeho prodloužení a zrušení

  • § 33, 36 a 38 – vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území, jeho prodloužení a zrušení

  • § 42g a 42h – zaměstnanecká karta a její náležitosti

  • § 42i a 42j – modrá karta a její náležitosti

  • § 42k a § 42l – karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance a její náležitosti

  • § 42m – karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu EU

  • § 44a – prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu, mj. zaměstnanecké karty a modré karty

  • § 44b – prodloužení platnosti karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance

  • § 46e a 46f – zrušení platnosti zaměstnanecké karty a modré karty

  • § 46g – zrušení platnosti karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance

  • § 63 – zánik platnosti zaměstnanecké karty

  • § 65 až 87 – trvalý pobyt cizince na území České republiky

  • § 87a až 87aa – pobyt občana Evropské unie a jeho rodinných příslušníků na území České republiky

  • § 106 odst. 1 – oznamovací povinnost Úřadu práce nebo jiných orgánů vůči Ministerstvu vnitra

  • § 107 odst. 8 až 13 – povinnosti zaměstnavatele vůči cizinci a vůči Ministerstvu vnitra

  • § 157 odst. 5 a 8 – přestupky zaměstnavatele a pokuty za ně

  • § 178b – vysvětlení pojmů "zaměstnání" a "zaměstnavatel" pro účely cizineckého zákona

  • § 178e – vymezení pojmu "bezdlužnost"

  • § 178f – nespolehlivý zaměstnavatel

• Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

  • § 48 odst. 3 – specifika pro skončení pracovního poměru cizince nebo osoby bez státní příslušnosti

• Zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění pozdějších předpisů

• Nařízení vlády č. 220/2019 Sb., o maximálním počtu žádostí o vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání, žádostí o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování a žádostí o zaměstnaneckou kartu, které lze podat na zastupitelském úřadu, ve znění pozdějších předpisů

• Nařízení vlády č. 158/2024 Sb., o stanovení seznamu států, u jejichž občanů se nevyžaduje k zaměstnání nebo výkonu práce povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modrá karta

• Vyhláška č. 322/2017 Sb., o stanovení seznamu odvětví zaměstnání, která zahrnují činnosti závislé na ročním období

• Vyhláška č. 117/2024 Sb., o stanovení elektronické komunikace pro plnění informačních povinností zaměstnavatele při zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí

 NahoruPovolení k pobytu a zaměstnání a výjimky z něho

Podle § 89 odst. 1 a 2 ZZ platí až na výjimky, že cizinec může být přijat do zaměstnání a zaměstnáván, je-li držitelem platné zaměstnanecké karty, karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modré karty, případně má platné povolení k zaměstnání vydané krajskou pobočkou Úřadu práce a platné oprávnění k pobytu na území České republiky. Zaměstnanecká karta, karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance a modrá karta (viz k nim dále podrobněji) jsou až na výjimky povolení duálního charakteru, která umožňují cizinci na území České republiky dlouhodobě pobývat za účelem zaměstnání a vykonávat zde práci na pozici, na kterou byla ta či ona karta vydána. Platí přitom, že cizinec, kterému bylo vydáno potvrzení o splnění podmínek pro vydání zaměstnanecké karty, karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modré karty, může být přijat do zaměstnání a zaměstnáván již ode dne vydání tohoto potvrzení do dne ukončení řízení o jeho žádosti o vydání zaměstnanecké karty nebo modré karty. Totéž platí pro případ prodloužení platnosti těchto karet.

V některých případech vyžaduje zákon o zaměstnanosti k výkonu práce na území České republiky "klasické" a dříve častější povolení k zaměstnání, které nemá duální charakter a souvisí s povolením k pobytu dle cizineckého zákona (k tomu viz také dále).

Všechna zmíněná povolení jsou přitom vázána na práci konkrétního druhu, u konkrétního zaměstnavatele a na konkrétním místě výkonu, s možností případné změny za zákonem stanovených podmínek. Nedodržení těchto podmínek může vést k závěru o nelegální práci.

 NahoruOrgány vydávající povolení

Povolení k zaměstnání vydává krajská pobočka Úřadu práce, zaměstnaneckou kartu, kartu vnitropodnikově převedeného zaměstnance a modrou kartu pak Ministerstvo vnitra (jeho odbor azylové a migrační politiky).

 NahoruZaměstnanecká karta

Zaměstnanecká karta představuje povolení k dlouhodobému pobytu opravňující cizince k přechodnému pobytu delší než 3 měsíce a k výkonu zaměstnání na pracovní pozici, na kterou byla zaměstnanecká karta vydána, nebo která byla oznámena za splnění podmínek daných zákonem, a to ode dne uvedeného v oznámení. Má tedy duální charakter. Současně ale může zaměstnanecká karta fungovat i neduálně jako oprávnění k pobytu na území za účelem zaměstnání u cizince, u kterého je podle zákona o zaměstnanosti vyžadováno povolení k zaměstnání nebo který je uveden v § 98 ZZ.

Na vydání zaměstnanecké karty není právní nárok. Cizinec ji může získat, pokud splní následující podmínky:

• účelem pobytu cizince na území České republiky je zaměstnání, a to na jedné z pracovních pozic uvedených v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty, kterou vede MPSV prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce;

• cizinec uzavřel pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti nebo smlouvu o smlouvě budoucí, v níž se strany zavazují v ujednané lhůtě uzavřít pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti obsahující ustanovení, ze kterého vyplývá, že bez ohledu na rozsah práce měsíční mzda, plat nebo odměna cizince nebude nižší než základní sazba měsíční minimální mzdy; týdenní pracovní doba v každém základním pracovněprávním vztahu musí činit nejméně 15 hodin;

• cizinec má odbornou způsobilost pro výkon požadovaného zaměstnání a tato podmínka vyplývá z charakteru zaměstnání nebo ji stanoví mezinárodní smlouva.

Zaměstnanecká karta se vydává na dobu trvání pracovněprávního vztahu nebo na dobu stanovenou v rozhodnutí uznávacího orgánu o povolení k výkonu povolání nebo k výkonu odborné praxe, nejdéle však na 2 roky, a její platnost lze opakovaně prodloužit.

 NahoruModrá karta

Obdobně jako zaměstnanecká karta, také modrá karta představuje dokument, který spojuje povolení k zaměstnání a povolení k pobytu za tímto účelem. Na rozdíl od zaměstnanecké karty je ale určena pro vysoce kvalifikované občany třetích zemí. Za vysokou kvalifikaci se pro tento účel považuje řádně ukončené vysokoškolské vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání, pokud studium trvalo aspoň 3 roky nebo dosažení vyšší odborné dovednosti; vyšší odbornou dovedností se rozumí znalosti, dovednosti a kompetence doložené odbornou praxí srovnatelnou s vysokoškolským vzděláním, které souvisejí s povoláním nebo s odvětvím uvedeným v pracovní smlouvě nebo v závazné pracovní nabídce a které byly získány minimálně během doby, kterou pro vybraná povolání vyhláškou stanoví Ministerstvo práce a sociálních věcí. Jednou z náležitostí, kterou musí cizinec žádající o vydání modré karty doložit, je proto pracovní smlouva pro výkon zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci sjednaná "na dobu nejméně 6 měsíců na zákonem stanovenou týdenní pracovní dobu, která dále obsahuje výši sjednané hrubé měsíční nebo roční mzdy odpovídající alespoň výši 1,5násobku průměrné hrubé roční mzdy" vyhlášené sdělením MPSV.

Také za účelem vydávání modrých karet existuje centrální evidence volných pracovních míst obsaditelných držiteli modré karty, kterou vede MPSV.

Modrá karta se vydává s dobou platnosti o 3 měsíce delší, než je doba, na niž byla uzavřena s cizincem pracovní smlouva, nejdéle však na 2 roky. Změna zaměstnavatele nebo pracovního zařazení držitele modré karty podléhá během prvních dvou let pobytu na území předchozímu souhlasu Ministerstva vnitra. Ministerstvo souhlas s uvedenými změnami udělí na žádost držitele modré karty, pokud nadále splňuje podmínky vydání této karty. Vyloučeno není ale prodloužení její platnosti.

 NahoruKarta vnitropodnikově převedeného zaměstnance

Pobytový zákon zná dva druhy karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance, to podle toho, jestli ji cizinec teprve dostane, nebo je již jejím držitelem díky tomu, že mu byla vydána v jiném členském státě Evropské unie.

Kartou vnitropodnikově převedeného zaměstnance se rozumí povolení k dlouhodobému pobytu opravňující cizince k pobytu na území České republiky delšímu než 90 dnů a k výkonu zaměstnání na pozici manažera, specialisty nebo zaměstnaného stážisty na základě vnitropodnikového převedení. Kdo se považuje za manažera, specialistu a zaměstnaného stážistu, definuje § 42k odst. 3, 4 a 5 zákona č. 326/1999 Sb.

Podobně kartou vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie se rozumí povolení k dlouhodobému pobytu opravňující cizince, který je držitelem povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydaného jiným členským státem Evropské unie (a toto povolení musí v rámci řízení o vydání karty předložit), k pobytu na území České republiky delšímu než 90 dnů a k výkonu zaměstnání na pozici manažera, specialisty nebo zaměstnaného stážisty na základě vnitropodnikového převedení.

Vnitropodnikové převedení je definováno jak v pobytovém zákoně, tak v zákoně o zaměstnanosti. Posléze uvedený zákon za ně ve svém ustanovení § 5 písm. i) ZZ označuje výkon závislé práce cizincem, který je držitelem karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance, vydaného jiným členským státem Evropské unie, na území České republiky na pozici manažera, specialisty nebo zaměstnaného stážisty

1. v odštěpném závodu se sídlem na území České republiky, do něhož je cizinec převeden z obchodní korporace se sídlem mimo území členských států Evropské unie, k níž tento odštěpný závod náleží, nebo
2. v obchodní korporaci se sídlem na území České republiky, do níž je cizinec převeden z obchodní korporace se sídlem mimo území členských států Evropské unie, jež je vůči obchodní korporaci se sídlem na území České republiky ovládající nebo ovládanou osobou nebo jsou obě tyto obchodní korporace ovládány stejnou ovládající osobou.

Podmínkou vydání karty ovšem je, že cizinec byl bezprostředně před dnem vnitropodnikového převedení zaměstnán v obchodní korporaci se sídlem mimo území členských států Evropské unie, v níž nebo z níž má být převeden na území, a to po dobu nejméně 6 měsíců.

Vedle potvrzení o době trvání zaměstnání před vnitropodnikovým převedením ve výše uvedeném smyslu je náležitostí žádosti o vydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance také vysílací dopis, který obsahuje mj. uvedení pracovních podmínek, pokud jde o délku pracovní doby, délku dovolené za kalendářní rok a výši mzdy nebo platu; tyto podmínky nesmí být horší, než stanoví zákoník práce, přičemž to platí i pro podmínky týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pracovních podmínek těhotných žen nebo žen krátce po porodu, rovného zacházení pro muže a ženy i ostatní ustanovení o nediskriminaci.

Karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance a karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie se vydává na dobu převedení na území členských států Evropské unie. Celková doba převedení na území členských států Evropské unie však nesmí přesáhnout 3 roky, jde-li o převedení na pozici manažera nebo specialisty, a 1 rok, jde-li o převedení na pozici zaměstnaného stážisty.

 NahoruPovolení k zaměstnání

Povolení k zaměstnání bylo dlouhou dobu základním povolením, které opravňovalo cizince k výkonu zaměstnání na území České republiky. Se zavedením zaměstnanecké karty se však vydává už jen ve specifických případech. Jde např.:

• společníky, statutární orgány nebo členy statutárního či jiného orgánu obchodní korporace, pokud plní pro obchodní korporaci úkoly vyplývající z předmětu jejich činnosti (§ 89 odst. 3 ZZ); jde typicky o případ, kdy jednatel začne ve společnosti s ručením omezeným vykonávat činnost, která nemá povahu obchodního vedení;

• cizince, jehož zaměstnavatelem je zahraniční subjekt a který byl tímto svým zaměstnavatelem na základě smlouvy s českou právnickou nebo fyzickou osobou vyslán k výkonu práce na území České republiky k plnění úkolů vyplývajících z této smlouvy, nestanoví-li zákon jinak (§ 95 ZZ);

• cizince, který bude sezónním zaměstnancem (§ 96 ZZ) – viz dále;

• cizince vyjmenované v ustanovení § 97 ZZ, tedy např. o cizince, který bude zaměstnán na časově vymezené období za účelem zvyšování svých dovedností a kvalifikace ve zvoleném zaměstnání (stáž), avšak na dobu nejdéle 6 měsíců, nebo o cizince do 26 let věku zaměstnávaného příležitostnými a časově omezenými pracemi v rámci výměny mezi školami nebo v rámci programů pro mládež, jichž se Česká republika účastní.

Podmínkou vydání povolení k zaměstnání je vedle skutečnosti, že jde o ohlášené volné pracovní místo (viz dále), také to, že toto volné pracovní místo nelze s ohledem na požadovanou kvalifikaci nebo nedostatek volných pracovních sil obsadit jinak. Splnění této podmínky se nevyžaduje při vydání povolení k zaměstnání podle § 95 a 97 ZZ.

 NahoruSezónní zaměstnanci

Sezónním zaměstnancem je ten, kdo je zaměstnáván činností závislou na ročním období. Činnost závislá na ročním období je přitom činnost vázaná na určitou roční dobu podle opakující se události nebo typu události na základě sezónních podmínek, v jejichž průběhu jsou potřeby, pokud jde o pracovní sílu, podstatně větší než u běžného typu činností. Seznam odvětví zaměstnání, která zahrnují činnosti závislé na ročním období, stanoví ministerstvo vyhláškou. Mezi taková odvětví patří rostlinná a živočišná výroba, myslivost a související činnosti, lesnictví a těžba dřeva, ubytování, stravování a pohostinství a sportovní, zábavní a rekreační činnosti.

 NahoruPlatnost povolení k zaměstnání

Povolení k zaměstnání se vydává nejdéle na dobu 2 let a je možné je na žádost cizince opakovaně prodloužit, vždy však nejdéle na dobu 2 let a za podmínky, že zaměstnání bude vykonáváno u téhož zaměstnavatele (§ 92 odst. 2 a § 94 ZZ).

Povolení k zaměstnání za účelem sezónního zaměstnání se vydává na dobu maximálně 9 měsíců v kterémkoli období 12 měsíců po sobě jdoucích a vydáno může být jen tehdy, pokud je předložena pracovní smlouva na dobu určitou, dohoda o pracovní činnosti na dobu určitou nebo smlouva o smlouvě budoucí, v níž se strany zavazují v ujednané lhůtě uzavřít pracovní smlouvu na dobu určitou, nebo dohodu o pracovní činnosti na dobu určitou, obsahující ujednání, ze kterých jednoznačně vyplývá, že měsíční mzda, plat nebo odměna cizince nebude nižší než základní sazba měsíční minimální mzdy. Týdenní pracovní doba musí v každém z obou základních pracovněprávních vztahů činit nejméně 15 hodin. V případě zaměstnání na další pracovní pozici se splnění podmínky týdenní pracovní doby v rozsahu nejméně 15 hodin, za současného trvání základního pracovněprávního vztahu, nevyžaduje.

Jestliže krajská pobočka Úřadu práce vydá povolení k zaměstnání podle odstavce 1, poskytne cizinci také písemnou informaci o právech a povinnostech sezónního zaměstnance včetně informace o postupu při podávání stížnosti pro porušení pracovněprávních předpisů.

 NahoruVýjimky z povolovacího principu

Neplatí samozřejmě, že by každý cizinec musel mít zaměstnaneckou kartu, kartu vnitropodnikově převedeného zaměstnance, modrou kartu nebo povolení k zaměstnání. Zákon o zaměstnanosti obsahuje ve svém ustanovení § 98 a 98a ZZ výčet případů, kdy tato povolení nejsou nutná. Jde např. o cizince:

• s povoleným trvalým pobytem,

• jehož výkon práce na území České republiky nepřesáhne 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů nebo celkem 30 dnů v kalendářním roce a jde-li zároveň o výkonného umělce, pedagogického pracovníka, akademického pracovníka vysoké školy, vědeckého, výzkumného nebo vývojového pracovníka, který je účastníkem vědeckého setkání, o žáka nebo studenta do 26 let věku, sportovce nebo osobu, která v České republice zajišťuje dodávky zboží nebo služeb nebo toto zboží dodává či provádí montáž na základě obchodní smlouvy, případně provádí záruční a opravářské práce,

• zaměstnávaného v mezinárodní dopravě, pokud je k výkonu práce na území České republiky vyslán svým zahraničním zaměstnavatelem,

• který se na území České republiky soustavně připravuje na budoucí povolání,

• jehož výkon práce je v zájmu České republiky,

• který byl vyslán na území České republiky v rámci nadnárodního poskytování služeb zaměstnavatelem usazeným v jiném členském státu Evropské unie,

• který byl vyslán na území České republiky svým zahraničním zaměstnavatelem na základě smlouvy s českou právnickou nebo fyzickou osobou výlučně za účelem zvyšování dovedností a kvalifikace tohoto cizince potřebných k výkonu jeho práce u tohoto zahraničního zaměstnavatele mimo území České republiky, nebo od 1. 7. 2024

• který je občanem státu uvedeného na seznamu států, u jejichž občanů se nevyžaduje k zaměstnání nebo výkonu práce povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modrá karta; seznam těchto států stanovila vláda nařízením č. 158/2024. V nařízení jsou uvedeny tyto státy: 1) Australské společenství, 2) Japonsko, 3) Kanada, 4) Korejská republika, 5) Nový Zéland, 6) Singapurská republika, 7) Spojené království Velké Británie a Severního Irska, 8) Spojené státy americké a 9) Stát Izrael.

Na druhou stranu ovšem tentýž zákon upravuje případy, kdy nelze cizinci povolení k zaměstnání vydat (§ 99 ZZ).

 NahoruSpeciální vládní programy ve vztahu k cizincům (režimy zvláštního zacházení)

Za účelem zvýšení efektivity procesu vydávání zaměstnaneckých karet vytváří vláda migrační projekty a režimy zvláštního zacházení pro vybrané cílové skupiny cizinců z tzv. třetích států (např. z Ukrajiny). Slouží k organizaci náběru žádostí o zaměstnanecké karty ve státech, kde jsou zastupitelské úřady přetíženy kvůli silné poptávce cizinců o migraci do České republiky. Přednostní podání žádosti je umožněno těm cizincům, kteří mají být zaměstnáni tuzemským zaměstnavatelem splňujícím kritéria stanovená pro účast v některém projektu nebo režimu.

Přehled projektů lze nalézt na stránkách Ministerstva vnitra www.mvcr.cz.

 NahoruPovinnost nahlásit volné pracovní místo

Zaměstnavatel, který zamýšlí zaměstnávat na volném pracovním místě cizince na základě povolení k zaměstnání, zaměstnanecké karty nebo modré karty, je dle § 86 ZZ povinen oznámit takovéto volné pracovní místo, na kterém může být cizinec zaměstnán, krajské pobočce Úřadu práce, v jejímž územním obvodu má být zaměstnání vykonáváno, a to včetně základní charakteristiky tohoto pracovního místa.

 NahoruInformační povinnost

Zaměstnavatel má vůči krajské pobočce Úřadu práce i řadu informačních povinností. Je třeba upozornit zejména na jeho povinnost písemně informovat o tom, že:

• do zaměstnání nebo k výkonu práce nastoupil občan Evropské unie, jeho rodinný příslušník (§ 3 odst. 2 ZZ) nebo rodinný příslušník občana České republiky uvedený v § 3 odst. 3 ZZ (za tímto účelem se využívá zpravidla formulář, který lze získat na Úřadu práce nebo stáhnout na internetových stránkách portálu MPSV);

• do zaměstnání nebo k výkonu práce nastoupil cizinec uvedený v § 98 písm. a) až e), j) a l) až s) a § 98a ZZ, u kterého se nevyžaduje povolení k zaměstnání;

• do zaměstnání nebo k výkonu práce nastoupil cizinec, u kterého se vyžaduje povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modrá karta.

Zaměstnavatel tuto povinnost splní, pokud bude krajskou pobočku Úřadu práce informovat o uvedených skutečnostech nejpozději v den nástupu těchto osob k výkonu práce.

Obdobná povinnost se vztahuje na případy, kdy za trvání zaměstnání nastane skutečnost, na jejímž základě cizinec povolení k zaměstnání, zaměstnaneckou kartu, kartu vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modrou kartu již nepotřebuje, s tím, že tato informační povinnost musí být splněna nejpozději do 10 kalendářních dnů ode dne, kdy nastala skutečnost, na jejímž základě se povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta nebo modrá karta nevyžaduje.

Pokud zaměstnání nebo vyslání skončí, je povinností zaměstnavatele informovat o tom krajskou pobočku Úřadu práce nejpozději do 10 kalendářních dnů. Tuto povinnost zaměstnavatel nemá, skončilo-li zaměstnání nebo výkon práce na území České republiky těchto osob dnem původně zaměstnavatelem oznámeným.

Speciální informační povinnost má zaměstnavatel, pro kterého vykonává práci cizinec se zaměstnaneckou kartou, modrou kartou nebo s povolením k zaměstnání. Povinnost písemně informovat příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce má takový zaměstnavatel tehdy, pokud dotčený cizinec:

• nenastoupil do práce, nebo

• ukončil zaměstnání před uplynutím doby, na kterou bylo vydáno povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta nebo modrá karta; v případě, že zaměstnání bylo ukončeno výpovědí z některého z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) ZP nebo dohodou z týchž důvodů anebo okamžitým zrušením podle § 56 ZP, je součástí oznámení též i důvod ukončení zaměstnání.

Co se týče lhůty pro splnění povinnosti, v prvním případě se tak musí stát nejpozději do 45 kalendářních dnů ode dne, kdy byly splněny podmínky pro vydání zaměstnanecké karty nebo modré karty, a v případě cizince, kterému bylo vydáno povolení k zaměstnání podle § 92 ZZ, nejpozději do 10 kalendářních dnů ode dne, kdy měl cizinec nastoupit na pracovní místo. Povinnost ve vztahu k posléze uvedenému případu musí zaměstnavatel splnit nejpozději do 10 kalendářních dnů ode dne, kdy cizinec ukončil zaměstnání.

Výše uvedené informace je dle § 87 odst. 4 a § 88 odst. 3 ZZ zaměstnavatel povinen od 1. 7. 2024 doručit pouze dálkovým přístupem datovou zprávou do datové schránky určené Úřadem práce nebo využitím informačního systému podle specifikace komunikace a ve formátu, s obsahem a strukturou stanovenou ministerstvem. MPSV stanoví vyhláškou č. 117/2024 Sb. specifikaci komunikace mezi Úřadem práce a zaměstnavatelem a formát, obsah a strukturu datové zprávy. Nesplňuje-li informace tyto podmínky, nepřihlíží se k ní. Pro splnění své povinnosti vůči krajské pobočce Úřadu práce může zaměstnavatel využít jeden z těchto tří způsobů:

1. odeslání hlášení XML souboru z datové schránky zaměstnavatele,
2. odeslání hlášení prostřednictvím webového formuláře, nebo
3. odeslání hlášení prostřednictvím přímého volání služby založené na standardu GovTalk.

Na webových stránkách MPSV www.mpsv.cz lze k tomu dohledat metodickou pomoc v rubrice nazvané "Digitalizace informačních karet". V ní jmenované ministerstvo podrobně rozebírá jednotlivé způsoby plnění oznamovací (informační) povinnosti zaměstnavatele, uvádí návody, jak postupovat, a ukazuje rozdíly s dosavadní právní úpravou.

S účinností od 1. 7. 2024 je součástí právní úpravy samostatné ustanovení § 101a ZZ upravující povinnosti zaměstnavatele z jiného členského státu Evropské unie vysílajícího zaměstnance k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb na území České republiky. Tento tzv. zahraniční zaměstnavatel má oznamovací povinnost vůči Státnímu úřadu inspekce práce (SÚIP), a to prostřednictvím informačního systému a podle specifikace, ve formátu a struktuře zveřejněné tímto úřadem. Co musí být součástí oznámení, obsahuje § 101a odst. 2 ZZ (jde např. o datum zahájení vyslání stejně jako datum jeho předpokládaného ukončení nebo údaj o povaze poskytované služby nebo klasifikaci ekonomické činnosti). Dle pátého odstavce zmíněného ustanovení je vysílající zaměstnavatel povinen přiložit k oznámení kopii dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu vyslaného zaměstnance, a bude-li v jiném než českém nebo slovenském jazyce, též překlad tohoto dokladu do českého jazyka. Za správnost překladu pracovní smlouvy do českého jazyka bude přitom odpovídat tento zaměstnavatel.

 NahoruEvidence

Zákon o zaměstnanosti ukládá zaměstnavateli ve svém ustanovení § 102, aby vedl evidenci jak občanů Evropské unie, jejich rodinných příslušníků (§ 3 odst. 2 ZZ) a rodinných příslušníků občana České republiky uvedených v § 3 odst. 3 ZZ, tak cizinců, které zaměstnává. Povinnost nikoliv jen vést, ale mít v místě pracoviště těchto osob jejich evidenci, má zahraniční zaměstnavatel, který uzavřel smlouvu s právnickou nebo fyzickou osobou, na jejímž základě byly osoby uvedené v § 87 odst. 1 ZZ vyslány na území České republiky k…