Zákonem č. 252/2024 Sb. dochází k podstatným změnám v zákoně č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, (dále jen "IZ"). Rozšiřují se některé povinnosti zaměstnavatelů, ale i dlužníků. Nová pravidla, která platí od 1. 10. 2024, se vztahují jen na nově schválené insolvence. Osvobození od placení zbývajících dluhů v jejich rámci už nebude podmíněno splacením určité části dluhů, která byla dosud stanovena v rozsahu alespoň 30 % pohledávek nezajištěných věřitelů. Tyto povinnosti dlužník splní, jestliže dosáhne předpokládané míry uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů určené insolvenčním soudem v rozhodnutí o schválení oddlužení.
ZKRÁCENÍ DOBY ODDLUŽENÍ
Zásadní změnou insolvenčního zákona je zkrácení doby oddlužení. Podle ust. § 412a odst. 1 písm. b) IZ se zkracuje doba oddlužení z pěti let na tři roky. Předpoklady pro osvobození dlužníka od placení pohledávek v souladu s ust. § 414 IZ jsou považovány za splněné, pokud dlužník během tří let po schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty plní všechny podstatné povinnosti vyplývající z oddlužení, přičemž vyvratitelná domněnka předpokládá splnění povinností, jestliže dlužník dosáhne předpokládané míry uspokojení pohledávek stanovené insolvenčním soudem v rozhodnutí o schválení oddlužení. Pokud tedy dojde ke splnění předpokladů pro osvobození podle ust. § 414 IZ, vydá insolvenční soud rozhodnutí, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Za určitých okolností však insolvenční soud může takové osvobození odejmout, a to v souladu v ust. § 417 IZ.
Možnost tzv. zkráceného oddlužení na tři roky platí již od roku 2019 v případě, kdy dlužník v době 3 let od schválení oddlužení splatil nezajištěným věřitelům alespoň 60 % jejich pohledávek, vznikl-li dlužníkovi nárok na starobní důchod před schválením oddlužení či pokud pohledávky nezajištěných věřitelů vznikly alespoň ze dvou třetin jejich výše před dosažením 18 let věku dlužníka. Zákonem tyto výjimky zanikají a doba oddlužení je zkrácena na 3 roky.
PŘEDPOKLÁDANÁ MÍRA USPOKOJENÍ NEZAJIŠTĚNÝCH VĚŘITELŮ
Podle ust. § 406 odst. 3 písm. c) IZ je nyní insolvenční soud povinen v rozhodnutí, jímž schvaluje oddlužení, stanovit předpokládanou míru uspokojení věřitelů s ohledem na schopnosti, možnosti a majetkové poměry dlužníka a průměrnou výši měsíční splátky nutnou pro dosažení této míry. Případy se budou posuzovat individuálně. Splácená částka se přitom bude řídit příjmy dlužníka. Během oddlužení by tyto skutečnosti měl kontrolovat insolvenční správce a posuzovat soud.
PRODLOUŽENÍ DOBY ODDLUŽENÍ
V rámci ust. § 412b odst. 6 IZ je umožněno, aby insolvenční soud prodloužil dobu oddlužení. Toto prodloužení může být vázáno na dobu, během které dlužník nesplnil základní povinnosti stanovené v rámci oddlužení a směřuje zejména na neplnění povinnosti vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost a vynaložit veškeré úsilí, které po něm lze spravedlivě požadovat k plnému uspokojení pohledávek svých věřitelů.
Insolvenční soud může dobu oddlužení prodloužit o počet měsíců, po které dlužník neplnil podstatné povinnosti vyplývající z oddlužení, a to i opakovaně, nejdéle však o celkovou dobu 12 měsíců. Výjimečně se může oddlužení prodloužit o dalších šest měsíců. Cílem tohoto prodloužení je zabránit zrušení oddlužení a umožnit dlužníkovi pokračovat ve splácení svých závazků i přes kritická období dlužníka v průběhu insolvenčního procesu.
DOBA ODDLUŽENÍ A PRODLOUŽENÍ DOBY PRO DALŠÍ VSTUP DO ODDLUŽENÍ
Podle ustanovení § 412a odst. 3 IZ se stanovuje doba oddlužení na 5 let v případě, kdy bylo dlužníkovi v posledních 20 letech před podáním návrhu na povolení oddlužení přiznáno osvobození dlužníka od placení pohledávek.
Další důležitou změnou je prodloužení doby, během které nelze znovu vstoupit do oddlužení, z 10 na 12 let.
SOUČINNOST ZAMĚSTNAVATELŮ
Zaměstnavatelé dlužníka, pro které dlužník vykonával závislou práci v době 12 měsíců před zahájením insolvenčního řízení nebo v době trvání účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení, poskytnou insolvenčnímu správci na jeho písemnou žádost bez zbytečného odkladu součinnost.
Zaměstnavatelé sdělí insolvenčnímu správci údaje o příjmech dlužníka za dobu podle § 43 odst. 1 IZ (posledních 12 měsíců), jakož i údaje o jeho schopnostech, možnostech a majetkových poměrech dlužníka.
VÝŽIVNÉ
Pro pohledávky věřitelů na výživném ze zákona vzniklé po zahájení insolvenčního řízení však lze provést nebo vést výkon rozhodnutí či exekuci srážkami ze mzdy do prohlášení konkursu nebo schválení oddlužení, pokud insolvenční soud nerozhodne jinak, že takový výkon rozhodnutí nebo exekuce sleduje zneužití práva na úkor ostatních věřitelů. Dosud tomu bylo tak, že ode dne zahájení insolvenčního řízení až do rozhodnutí soudu nebyly rodičům zasílány pohledávky výživného a sražené částky se deponovaly u plátce. Touto úpravou má být zajištěna kontinuita srážek pro pohledávky na výživném.
ROZSAH INSOLVENČNÍ SRÁŽKY
V rozhodnutí o úpadku spojeném s rozhodnutím o povolení oddlužení, případně kdykoliv po povolení oddlužení, insolvenční soud přikáže plátci mzdy, aby prováděl srážky za účelem uhrazení zálohy na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce náležící za období do schválení oddlužení. Plátce mzdy provádí srážky až do rozsahu, v jakém mohou být při výkonu rozhodnutí uspokojeny přednostní pohledávky.
SRÁŽKA I Z NEZABAVITELNÉ ČÁSTKY
Dlužník, který podává návrh na oddlužení, může k návrhu na povolení oddlužení připojit závazný příslib, že neumožní-li stav majetkové podstaty nebo zákonem určená měsíční splátka uspokojit v plné výši pohledávky podle § 395 odst. 1 písm. b) IZ, bude zcela nebo zčásti hradit tyto pohledávky z nezabavitelné částky nebo z jiných příjmů, které nelze postihnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí (např. daňový bonus).
Nezabavitelnou částku a jiné příjmy, které nelze postihnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí, je dlužník oprávněn použít i k plnění splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, neohrozí-li tím uspokojování svých základních hmotných potřeb.
POVINNOSTI DLUŽNÍKA
Ode dne, kdy nastaly účinky schválení oddlužení, je dlužník povinen vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost a v případě, že je nezaměstnaný, o získání příjmu usilovat samostatně i v součinnosti s příslušnou krajskou pobočkou Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. Vždy po uplynutí 3 kalendářních měsíců k 15. dni následujícího kalendářního měsíce je povinen předložit insolvenčnímu soudu přehled svých příjmů…
dostupný obsah
