Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

§ 278-280 ZP Právo zaměstnanců na informace a projednání

1.8.2024, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.12.278
§ 278–280 ZP Právo zaměstnanců na informace a projednání

Mgr. Pavel Knebl

Úplné znění

Ustanovení související

  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

    • § 62 – hromadné propouštění

    • § 99 – právo odborové organizace na projednání hromadných úprav pracovní doby

    • § 108 odst. 2 a 3 – BOZP

    • § 276 a 277 – základní ustanovení o právu na informace a projednání a zastoupení zaměstnanců

    • § 287 – právo odborové organizace na informace a projednání

    • § 297 odst. 5 a 6 – informace a projednání s evropskou radou zaměstnanců

    • § 324a – zvláštní úprava ručení za mzdy, platy a odměny z dohody

    • § 339 – přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů na jiného zaměstnavatele

    • § 363 – zákaz odchylovat se od ustanovení implementující předpisy EU

  • Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů

    • § 7 a 7a – rozšiřování závaznosti kolektivní smlouvy vyššího stupně

  • Listina základních práv a svobod, ve znění pozdějších předpisů

    • Čl. 27 – právo koaliční

  • Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů

    • § 10, 12 a 23 – přestupky a správní delikty na úseku součinnosti zaměstnavatele a orgánu jednajícího za zaměstnance

Informování a projednávání

Do ustanovení tohoto paragrafu se promítl nález Ústavního soudu č. 116/2008 Sb. Nyní mohou u zaměstnavatele působit vedle sebe jak odborové organizace, tak i rady zaměstnanců a zástupci pro oblast BOZP. Zákoník práce popisuje dostatečně, co se rozumí informováním a co projednáváním. Předmětem častých dotazů, a to i u jiných ustanovení zákoníku práce, je skutečnost, kdy při projednání není dosažena shoda. Je třeba si uvědomit, že projednáváním se rozumí jednání za účelem dosažení shody. Nedojde-li ke shodě, platí vůle zaměstnavatele, pokud prokazatelně splnil veškeré zákonné povinnosti. Zaměstnavatel pochopitelně musí zajistit projednání v dostatečném předstihu a takovou formou, aby zaměstnanec či jeho zástupci mohli včas fundovaně reagovat. I zde je na místě doporučení zaměstnavatelům podporovat ustanovení rad zaměstnanců. Je přeci praktické informovat a projednávat vše se třemi zástupci – funkcionáři než se třemi tisíci zaměstnanci. Je to rychlejší, snadnější a ekonomicky výhodnější. Je nutno zdůraznit, že se nejedná jen o mechanické předání informací. Předtím, než dojde k realizaci příslušného opatření zaměstnavatelem, mají zaměstnanci, resp. jejich zástupci, právo na dodatečné informace, vysvětlení či nové kolo jednání.

Rozsah záležitostí, které je nutno se zaměstnanci projednat stejně jako u informování, nyní také vychází především ze směrnic Evropského společenství a pro malé zaměstnavatele je poněkud omezen. Porušení stanovených povinností může být přestupkem nebo správním deliktem podle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce.

Taxativní výčet záležitostí, o kterých je zaměstnavatel povinen své zaměstnance či jejich zástupce informovat a které s nimi musí projednat, je výsledkem transpozice směrnice 2002/14/ES a 2009/38/ES. Především v kolektivních smlouvách lze okruh informací rozšířit s přihlédnutím ke specifickým podmínkám u jednotlivých zaměstnavatelů.

Klasifikace ekonomické činnosti

Ke změně malé rozsahem, ale velké významem došlo u stanovení povinnosti zaměstnavatele v odstavci 1 písm. c) informovat zaměstnance "o převažující činnosti zaměstnavatele označené kódem Klasifikace ekonomické činnosti". Tím by mělo být zabráněno kolizi se živnostenským zákonem, podle něhož by se mohl zaměstnavatel "ukrýt" pod neutrální živnost a nebylo by tak možné identifikovat, v kterém odvětví podniká a případně jaká kolektivní smlouva vyššího stupně se na něj vztahuje.

K ustanovení § 280 ZP je třeba opět v poznámce připomenout, že projednáním se rozumí jednání vedené za účelem dosažení shody. Nedojde-li ke shodě, platí vůle zaměstnavatele. Pozitivní je úprava u malých zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají méně než 10 zaměstnanců. Tito zaměstnavatelé nemusí své zaměstnance informovat ani s nimi projednávat ekonomickou situaci firmy a pravděpodobný vývoj stejně jako strukturální změny, organizační opatření nebo opatření v souvislosti s hromadným propouštěním. Je nutno zdůraznit, že do počtu zaměstnanců se zahrnují i ti (§ 276 ZP), kteří pracují na základě dohod konaných mimo pracovní poměr. I u těchto ustanovení platí, že povinnosti zaměstnavatele informovat…