Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Inteligence - jedna nebo více?

1.4.2007, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Cynikové tvrdí, že inteligence na naší planetě je konstantní, jen počet obyvatel stále roste. Ale možná je jejich názor způsoben tím, že ji chápou - stejně jako řada z nás - poněkud jednostranně.

Na úvod moje osobní zkušenost. Když můj počítač potřeboval programové úpravy, přicházel k němu nejprve mladý muž, který mi v něm zprovoznil řadu programů, zvuků, různých „vychytávek“, aniž se mnou sotva promluvil. Pokud mi něco vysvětloval, tak heslovitě a specificky odborným jazykem, takže jsem stejně nerozuměla. Po jeho odchodu jsem začala odstraňovat zvukové hlášky, jejichž přemíra mě rušila, i některé programy, které jsem nepotřebovala, zatímco s jinými - s těmi nutnými - jsem si stejně nevěděla rady. Při snaze se zorientovat jsem si leckdy vymazala něco důležitého. Takže nezbylo než přivolat odborníka - a situace se opakovala.

Po nějaké době se objevil jiný mladý muž. Také toho mnoho nenamluvil. A pokud ano, tak to byly otázky, zda využívám to či ono, či mi jednoduše vysvětlil, v čem je výhoda té či oné aplikace a jak bych změny či programové novinky mohla využít ke své práci, případně mi instaloval demoverzi.

Oba odborníci vystudovali stejnou školu. Oba byli zhruba stejně staří a pravděpodobně měli i srovnatelné IQ. A přesto byl mezi nimi podstatný rozdíl - a ten se týkal právě inteligence.

Inteligence je jeden z klíčových pojmů a hodnot moderní doby, která sama sebe nazvala věkem rozumu. Proto také bývala ztotožňována s hlavním „nástrojem“ rozumu, tedy logickým racionálním myšlením. Pro měření logicko-racionálního myšlení byly vypracovány testy IQ. Avšak dnes se dá o nich říci pouze to, že tyto testy měří pouze IQ, nikoli inteligenci jako celek. Psychologové totiž postupně dospěli k širšímu, všestrannějšímu pojetí inteligence.

Vyjděme z jednoduché charakteristiky: inteligence je schopnost tvořivě řešit problémy. Problémy (úkoly, podněty) mohou však být rozličného typu a úrovně. Mohou být konkrétní či abstraktní (myšlenkové), prostorové, vztahové nebo situační atd. Inteligence bývala ztotožňována s abstraktním logickým myšlením také proto, že se v ní člověk prý nejvíce odlišuje od zvířat. Ale co schopnost tvarovat estetický prožitek či „řešit“ sociální vztahy? Co schopnost ovládat složitá zařízení a orientovat se bleskurychle v mimořádných situacích? Kolem inteligence existuje tolik nedorozumění včetně toho, jaké představy a nároky na inteligenci máme očekávat od pracovníků v různých oborech či na různých pozicích.

V současné době se tedy prosazuje vícefaktorové nebo také vícedruhové pojetí inteligence (tomu by test IQ nevyhovoval), anebo vícedruhové. Rozlišuje se existence více než sedm druhů inteligence. Jejich vymezení a označení však není jednoznačné - což je pochopitelné, neboť se různě prolínají, a těžko je lze u nějakého člověka najít v krystalicky jednoznačné, přísně vymezené podobě. O jaké druhy tedy jde?

ABSTRAKTNÍ INTELIGENCE je schopností uvažovat o vztazích mezi abstraktními pojmy a znaky, které zastupují složité předivo reality. Je typická pro vědce a lze ji měřit pomocí IQ testů. Důležitá je také pro koncepční pracovníky.

MATEMATICKO-LOGICKÁ INTELIGENCE je rovněž měřitelná IQ testy, ale není nutně branou k vědecké práci. Je typická pro lidi, kteří řeší problémy logickým způsobem - což opravdu není vždy na místě. Hodí se k