Cynikové tvrdí, že inteligence na naší planetě je konstantní,
jen počet obyvatel stále roste. Ale možná je jejich názor způsoben tím, že ji
chápou - stejně jako řada z nás - poněkud jednostranně.
Na úvod moje osobní zkušenost. Když můj počítač potřeboval
programové úpravy, přicházel k němu nejprve mladý muž, který mi v něm
zprovoznil řadu programů, zvuků, různých vychytávek, aniž se mnou sotva
promluvil. Pokud mi něco vysvětloval, tak heslovitě a specificky odborným
jazykem, takže jsem stejně nerozuměla. Po jeho odchodu jsem začala odstraňovat
zvukové hlášky, jejichž přemíra mě rušila, i některé programy, které jsem
nepotřebovala, zatímco s jinými - s těmi nutnými - jsem si stejně nevěděla
rady. Při snaze se zorientovat jsem si leckdy vymazala něco důležitého. Takže
nezbylo než přivolat odborníka - a situace se opakovala.
Po nějaké době se objevil jiný mladý muž. Také toho mnoho
nenamluvil. A pokud ano, tak to byly otázky, zda využívám to či ono, či mi
jednoduše vysvětlil, v čem je výhoda té či oné aplikace a jak bych změny či
programové novinky mohla využít ke své práci, případně mi instaloval
demoverzi.
Oba odborníci vystudovali stejnou školu. Oba byli zhruba stejně
staří a pravděpodobně měli i srovnatelné IQ. A přesto byl mezi nimi podstatný
rozdíl - a ten se týkal právě inteligence.
Inteligence je jeden z klíčových pojmů a hodnot moderní doby, která
sama sebe nazvala věkem rozumu. Proto také bývala ztotožňována s hlavním
nástrojem rozumu, tedy logickým racionálním myšlením. Pro měření
logicko-racionálního myšlení byly vypracovány testy IQ. Avšak dnes se dá o nich
říci pouze to, že tyto testy měří pouze IQ, nikoli inteligenci jako
celek. Psychologové totiž postupně dospěli k širšímu, všestrannějšímu
pojetí inteligence.
Vyjděme z jednoduché charakteristiky: inteligence je schopnost
tvořivě řešit problémy. Problémy (úkoly, podněty) mohou však být rozličného
typu a úrovně. Mohou být konkrétní či abstraktní (myšlenkové), prostorové,
vztahové nebo situační atd. Inteligence bývala ztotožňována s abstraktním
logickým myšlením také proto, že se v ní člověk prý nejvíce odlišuje od zvířat.
Ale co schopnost tvarovat estetický prožitek či řešit sociální vztahy? Co
schopnost ovládat složitá zařízení a orientovat se bleskurychle v mimořádných
situacích? Kolem inteligence existuje tolik nedorozumění včetně toho, jaké
představy a nároky na inteligenci máme očekávat od pracovníků v různých oborech
či na různých pozicích.
V současné době se tedy prosazuje vícefaktorové nebo také
vícedruhové pojetí inteligence (tomu by test IQ nevyhovoval), anebo
vícedruhové. Rozlišuje se existence více než sedm druhů inteligence.
Jejich vymezení a označení však není jednoznačné - což je pochopitelné, neboť
se různě prolínají, a těžko je lze u nějakého člověka najít v krystalicky
jednoznačné, přísně vymezené podobě. O jaké druhy tedy jde?
ABSTRAKTNÍ INTELIGENCE je schopností uvažovat o vztazích mezi
abstraktními pojmy a znaky, které zastupují složité předivo reality. Je typická
pro vědce a lze ji měřit pomocí IQ testů. Důležitá je také pro koncepční
pracovníky.
MATEMATICKO-LOGICKÁ INTELIGENCE je rovněž měřitelná IQ testy,
ale není nutně branou k vědecké práci. Je typická pro lidi, kteří řeší problémy
logickým způsobem - což opravdu není vždy na místě. Hodí se k…