Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Katalog pracovních činností

26.6.2008, , Zdroj: Verlag Dashöfer

5.1.6
Katalog pracovních činností

JUDr. Vladimír Treybal

Výčet pracovních činností (funkcí), do kterých zaměstnavatel pro výkon své podnikatelské činnosti přijímá a zařazuje své zaměstnance, se sestavuje do podnikového katalogu, který se člení v souladu s charakteristikami a příklady prací (příloha k nařízení vlády č. 567/2006 Sb.) na jednotlivé skupiny prací. Pokud se zaměstnavatel rozhodne navázat na dosavadní praxi zařazování zaměstnanců do tarifních stupňů, promítne tuto skutečnost do tarifní stupnice a současně i do katalogu, který se pak člení do tarifních stupňů (návaznost na skupiny prací je vyjádřena v tarifní stupnici).

Při sestavování katalogu musí zaměstnavatel dodržovat jednak zásady uvedené v § 109 a 110 zákoníku, jednak těmto zásadám odpovídající rozdělení prací do skupin, obsahující

  • obecné charakteristiky skupin (část I),

  • příklady prací ve skupinách podle oborů (část II).

Kromě toho je k dispozici vzorový katalog funkcí a prací vydaný ministerstvem práce a sociálních věcí, který sice není pro zaměstnavatele závazný, ale lze jej využít jako doplňující vodítko k sestavení správného a spravedlivého podnikového katalogu zaručujícího dodržení stanovených zásad.

Sestavení katalogu je důležité zejména z hlediska spravedlivého ocenění práce zaměstnanců v základní složce mzdy – ve mzdovém tarifu, od něhož se zhusta odvíjejí i další složky mzdy – prémie, úkolová či podílová mzda apod. Každý zaměstnavatel, který má zájem na spokojenosti svých zaměstnanců se způsobem odměňování, musí dbát na správné a spravedlivé odstupňování prací u něho vykonávaných, vyjádřeného právě zařazením těchto prací do skupin, případně stupňů v katalogu. Zaměstnanci jsou na nespravedlivosti při poskytování mzdy, které mohou spočívat i v nesprávném odlišení prací v katalogu, velmi citliví – a spokojenost zaměstnanců se způsobem odměňování má nesporný vliv i na růst jejich pracovního výkonu, což je zase v zájmu spokojenosti zaměstnavatele.

Součástí katalogu jsou kvalifikační požadavky, tj. potřebná úroveň vzdělání a délka odborné praxe pro jednotlivé pracovní činnosti nebo funkce (blíže k tomu v další části komentáře).

Tvorba katalogu u malých zaměstnavatelů s několika zaměstnanci by zřejmě byla neúčelná, avšak i tito zaměstnavatelé jsou povinni řídit se při stanovení mzdových tarifů svým zaměstnancům zásadami odlišujícími kvalifikovanost jejich práce.

Příklad firemního katalogu:

         
Pracovní činnost Tarifní stupeň Kvalifikační požadavky
Vzdělání Odborná praxe
Pomocný dělník ve výrobě 1 základní
Závozník 2 základní
Řidič dodávkového vozu 4 zkouška 6 měsíců
Řidič nákladního vozu do 10 t 5 vyučení + zkouška 3 roky
Soustružník při běžné výrobě 3 vyučení
Mistr 7 ÚSO 6 let
Sekretářka 4 SO 1 rok
Odborný referent 5 SO 3 roky
ÚSO 1 rok
Samostatný odborný referent – specialista 7 ÚSO 6 let
1 rok
Vedoucí oddělení 9 ÚSO 9 let
3 roky
atd.

Vysvětlivky:

  • vyučení se požaduje v oboru, v němž získané znalosti a dovednosti jsou využitelné při výkonu pracovní činnosti,

  • zkouškou se rozumí osvědčení odborné způsobilosti,

  • SO – střední odborné vzdělání (bez maturitní zkoušky),

  • ÚSO – úplné střední odborné vzdělání s maturitou, při středním všeobecném vzdělání s maturitou je vhodné prodloužit délku požadované praxe,

  • VŠ – vysokoškolské vzdělání příslušného směru.

Poznámka:

Tento příklad pouze naznačuje způsob sestavení