Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Kurzové rozdíly

27.5.2024, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Kurzové rozdíly

Jaroslava Svobodová

Pojem

Kurz k přepočtu měn je v podstatě poměr ocenění cizí měny vůči české měně a naopak. Kurzový rozdíl připadá v úvahu zejména ve vztahu k cizím měnám.

Kurzový rozdíl je rozdíl hodnot, který vzniká převážně z důvodu časového nesouladu mezi nákupem a prodejem měny (například časový rozdíl mezi přijetím zahraniční faktury dodavatele a její úhradou z účtu v bance, mezi sjednáním dohody o nájmu v zahraniční měně a okamžikem zaplacení nájemného apod.).

Měnou se rozumí soustava platidel, tj. bankovek a mincí. Národní měna je soustava platidel a mincí, kterou užívá příslušný stát. Českou národní měnou je koruna česká (Kč, mezinárodním označením CZK). V některých případech se sdružuje skupina států, která používá jednotnou měnu v rámci této skupiny. Jako příklad lze uvést měnovou unii v Evropské unii, kdy členové měnové unie používají pro placení jednotnou měnu euro (EUR). Používání společné měny má některé výhody. Odpadají zejména kurzové rozdíly při přepočtu cizích měn a z nich plynoucí měnová rizika např. u dlouhodobých smluv.

Měnovou politiku zajišťuje v ČR Česká národní banka (ČNB). V souladu se svým hlavním cílem ČNB určuje měnovou politiku, vydává bankovky a mince, řídí a dohlíží na peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank. Vykonává dohled nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím, penzijním připojištěním, družstevními záložnami, institucemi elektronických peněz a směnárnami.

Měnovou politiku v Evropské unii zajišťuje Evropská centrální banka (ECB). Evropská centrální banka (ECB) je orgán Evropské unie a centrální banka zemí eurozóny. Provádí měnovou politiku sedmnácti zemí Evropské unie, které jako vlastní měnu přijaly euro.

Přepočty cizích měn

Kurzový lístek devizového trhu vydaný ČNB ke konkrétnímu dni. ČNB vydává kurzové lístky pouze v pracovní dny po třinácté hodině, a to kurzy deviza střed.

Vzorec přepočtu české měny na měnu cizí = jmenovitá hodnota CZK/přepočetní kurz

17 000 Kč převedených na EUR, kdy 1 EUR = 27,705 CZK

Řešení: 17 000 : 27,705 = 613,61 EUR

Vzorec přepočtu cizí měny na měnu českou = jmenovitá hodnota cizí měny x přepočetní kurz

150 USD převedených na CZK, kdy kurz 1 USD = 21,850 CZK

Řešení: 150 x 21,850 = 3 277,50 CZK

Přepočetní kurzy

Instituce, které jsou držiteli oprávnění pro obchodování s cizí měnou (banky, směnárny), vydávají pro účely obchodování své vlastní obchodní kurzy v rozsahu:

  • valuta nákup,

  • valuta prodej,

  • deviza nákup,

  • deviza prodej.

Takto stanovené kurzy mívají převážně odlišnou hodnotu od kurzů vyhlašovaných ČNB.

Směnárenská místa si mohou za směnu měn účtovat poplatky, jejichž výši by měla zveřejňovat viditelně v místě, kde ke směně dochází. Obdobně to platí i pro jejich obchodní kurzy daného dne, kdy směna může probíhat. Poplatky za obchodování s měnami mají charakter nákladů na finanční služby, proto je nelze zahrnovat do kurzových rozdílů.

Právní úprava

  • Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZoÚ")

  • Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů

  • Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů

  • Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů

  • České účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů č. 701 až č. 710

  • Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů

  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZP")

  • Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů

Základní účetní postupy

Ustanovení § 4 ZoÚ mimo jiné uvádí, že účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví v peněžních jednotkách měny účetnictví. V případě pohledávek a závazků, podílů na obchodních korporacích, práv z cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů (dále jen "cenný papír") a derivátů, cenin, pokud jsou vyjádřeny v cizí měně, a cizích měn, jsou účetní jednotky povinny použít současně i cizí měnu; tato povinnost platí i u opravných položek, rezerv a technických rezerv, pokud majetek a závazky, kterých se týkají, jsou vyjádřeny v cizí měně. Cizí měnou se pro účely účetnictví rozumí jiná měna než je měna účetnictví.

Prováděcí právní předpisy pro jednotlivé skupiny účetních jednotek mimo jiné nově upraví i způsob určení funkční měny a postup při změně měny účetnictví.

Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví v českém jazyce. Účetní doklady mohou být vyhotoveny v cizím jazyce jen tehdy, je-li splněna podmínka srozumitelnosti podle § 8 odst. 5 ZoÚ

Zákon o účetnictví (§ 24a až 24d ZoÚ) upravuje postup při oceňování cizích měn a použití kurzů k přepočtu cizích měn na měnu účetnictví.

Měna účetnictví

Měnou účetnictví může být:

  1. česká měna, nebo
  2. jiná měna, pokud je funkční měnou účetní jednotky a jedná se o:
    1. euro,
    2. americký dolar, nebo
    3. britskou libru.

Funkční měnou se rozumí měna primárního ekonomického prostředí, ve kterém účetní jednotka působí.

Měnou účetnictví vybrané účetní jednotky a účetní jednotky vedoucí jednoduché účetnictví je česká měna.

Měnu účetnictví lze změnit pouze k prvnímu dni účetního období. Pokud je měnou účetnictví jiná než česká měna, nelze změnit měnu účetnictví na českou měnu, ledaže tato jiná měna přestane být funkční měnou.

Přepočet účetních limitů na jinou měnu

Účetní kritérium uvedené v české měně v tomto zákoně nebo v jiném právním předpise se v případě, že měnou účetnictví účetní jednotky není česká měna, přepočte na měnu účetnictví kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou k měně účetnictví pro poslední den bezprostředně předcházejícího účetního období.

Částky přepočtené se:

  1. nezaokrouhlují, pokud je přepočítávaná částka uvedena s přesností na celé stokoruny, desetikoruny, koruny nebo haléře,
  2. zaokrouhlují na celá čísla, pokud je přepočítávaná částka uvedena s přesností na celé tisícikoruny.

Okamžik přepočtu cizí měny na měnu účetnictví

Majetek a závazky vyjádřené v cizí měně účetní jednotka přepočítává na měnu účetnictví obecným kurzem, a to k okamžiku ocenění:

  1. podle § 24 odst. 2 písm. a), nebo
  2. podle § 24 odst. 2 písm. b), a to pouze majetek a závazky uvedené v § 4 odst. 12.

K okamžiku ocenění podle § 24 odst. 2 písm. a) lze pro přepočet na měnu účetnictví použít pevný kurz.

Kurzy přepočtu cizí měny na měnu účetnictví

Obecným kurzem se pro účely účetnictví rozumí kurz vyhlášený k cizí měně centrální bankou příslušnou pro měnu účetnictví pro den přepočtu, je-li kurz vyhlašován každý pracovní den nebo každý týden.

Není-li kurz k cizí měně centrální bankou příslušnou pro měnu účetnictví vyhlašován každý pracovní den nebo každý týden, za obecný kurz se považuje také:

  1. kurz mezibankovního trhu cizí měny k euru nebo americkému dolaru pro den přepočtu, přepočítaný, není-li měnou účetnictví euro nebo americký dolar, na měnu účetnictví kurzem uvedeným v odstavci 1 pro den přepočtu, nebo
  2. kurz vyhlášený k cizí měně centrální bankou příslušnou pro měnu účetnictví pro den přepočtu.

Za kurz pro den přepočtu lze považovat také kurz vyhlášený pro předcházející den.

Pevným kurzem se pro účely účetnictví rozumí obecný kurz uvedený pro první den zvoleného období používání pevného kurzu. Zvolené období používání pevného kurzu určí účetní jednotka na základě vnitřního předpisu a končí nejpozději posledním dnem účetního období. Zvolené období používání pevného kurzu končí také dnem předcházejícím dni:

  1. ve kterém došlo k devalvaci nebo revalvaci měny účetnictví,
  2. pro který byl vyhlášen kurz, kterým účetní jednotka vnitřním předpisem nahrazuje dosud používaný pevný kurz, nebo
  3. od kterého účetní jednotka vnitřním předpisem přestane používat pevný kurz.

Obecný kurz uvedený v odstavci 2 písm. b) a pevný kurz nepoužije účetní jednotka, která:

a. k výkonu činnosti potřebuje podle jiných právních předpisů

  1. bankovní licenci,
  2. povolení k výkonu činnosti obchodníka s cennými papíry,
  3. povolení ke vzniku investiční společnosti nebo investičního fondu,
  4. povolení ke vzniku a činnosti penzijního fondu,
  5. povolení k činnosti penzijní společnosti nebo povolení působit jako družstevní záložna,
  6. povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti,

b. je Českou národní bankou,

c. je Českou kanceláří pojistitelů, nebo

d. je zdravotní pojišťovnou.

V případě nákupu nebo prodeje peněžních prostředků cizí měny za měnu účetnictví může být přepočet v okamžiku podle § 24 odst. 2 písm. a) ZoÚ proveden kurzem použitým při uskutečnění tohoto nákupu nebo prodeje.

Jinak příspěvková organizace používá aktuální kurz vyhlašovaný ČNB k danému dni. Majetek a závazky vyjádřené v cizí měně přepočítávají účetní jednotky na českou měnu kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou, a to:

  • k okamžiku uskutečnění účetního případu nebo

  • ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se účetní závěrka sestavuje, a to pouze majetek a závazky uvedené v § 4 odst. 12 ZoÚ (poznámka: tj. v případě pohledávek a závazků, práv z cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů (dále jen "cenný papír"), cenin, pokud jsou vyjádřeny v cizí měně, a cizích měn, jsou příspěvkové organizace povinny použít současně i cizí měnu; tato povinnost platí i u opravných položek a rezerv, pokud majetek a závazky, kterých se týkají, jsou vyjádřeny v cizí měně).

V případě cizí měny, u které se nevyhlašuje kurz devizového trhu denně, použije příspěvková organizace pro přepočet takové měny:

  • kurz mezibankovního trhu pro tuto měnu k USD nebo EUR a kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou pro USD nebo EUR ke stejnému dni, nebo

  • poslední známý kurz vyhlášený či zveřejněný Českou národní bankou.

Příspěvková organizace vyslala na zahraniční pracovní cestu zaměstnance. Obě strany se dohodly, že nebude vyplacena záloha na tuto cestu. Zaměstnanec nastoupil cestu 28. 10., tedy v den státního svátku, kdy ČNB nevydává kurzový lístek. Jaký použije příspěvková organizace kurz při vyúčtování pracovní cesty po návratu zaměstnance?

Příspěvková organizace přepočítala nároky zaměstnance na cestovní náhrady za vykonanou zahraniční pracovní cestu kurzem vyhlášeným ČNB…