Konflikty jsou neodmyslitelnou součástí života a řešíme
je téměř každý den. Na pracovišti však mají specifické charakteristiky: někdo
má strach být ve sporu s nadřízeným, jiný nechce ztratit tvář, další se bojí
ztráty pozice, snížení platu, chybí mu dovednosti, někdo postrádá informace,
není seznámen s procesem či neporozuměl výrobním postupům. Důvodů je celá řada,
mnohdy je jich několik propletených najednou a tím je případ složitější.
Za řešení konfliktů je odpovědný většinou vedoucí nebo
personalista, způsobů je rovněž několik. Obvykle vedoucí konflikt vyřeší sám,
někdy požádá tzv. arbitra - odborníka na danou problematiku nebo poradce,
nejčastěji psychologa. Nabízí se ještě další způsob - přizvat neutrálního
prostředníka - mediátora. Je to profesionál, zodpovědný za proces dorozumívání
a zajišťuje, aby obě strany měly možnost si naslouchat, vyjasnit si
nedorozumění a hlavně nastartovat nová pravidla chování a jednání do budoucna.
Řešení si však ponechávají strany samotné, a proto je dohodnuté pravidlo
srozumitelné a uskutečnitelné. Na pracovištích je častá zkušenost, že vedoucí
některé dovednosti mediátora sám ovládá, a tak může v určitém nadhledu spor
zaměstnanců pomoci vyřešit. V mnohých firmách zvou externího mediátora, protože
je tím více zajištěna jeho neutrální role.
NahoruCo to je mediace?
Mediace je neformální proces řešení konfliktu za
pomoci prostředníka - mediátora. Důležité je, aby zájemci o mediaci chtěli
spor vyřešit a obrátili se na mediátora dobrovolně.
Mediátor je zodpovědný za proces dorozumívání, pracuje
s informacemi, třídí je, strukturuje, pojmenovává předmět jednání, naslouchá,
pracuje s fakty i emocemi, které bariéry nedorozumění zvyšují. Poté, co obě
strany vidí, jak spor prožívá a vnímá druhá strana, pomáhá vytvářet
dohodu. Tímto tedy deleguje pravomoci udělat něco se situací na samotné
účastníky. Jen tak může být dohoda, výsledek či smlouva, perspektivní.
Při mediaci se klade důraz na možnost vlastního úsudku
a výběru rozhodnutí na zaměstnance. Mediace je proces, který zplnomocňuje
lidi v týmu, nikoliv jen vedoucího. Konečné rozhodnutí vzniká
prostřednictvím vzájemného vyjednávání mezi zaměstnanci a při zvažování možných
řešení.
Co mediátor nedělá? Neradí, nehodnotí, neinterpretuje,
nedává ultimáta. Důležitou podmínkou však je, aby obě znesvářené strany měly
zájem společně za stůl usednout.
NahoruProč využívat mediaci?
Mediační proces je rychlý a pružný, samozřejmostí je
jeho důvěrnost a neveřejnost.
Tím, že mediátor umožní zaměstnancům participovat na
vyřešení konfliktu, zvyšuje jejich kompetence a přísun informací.
Hlavní přínosem mediace je skutečnost, že dokáže
orientovat znesvářené strany opět na sebe a že sleduje směr hledání dohody v
rámci strategie výhra - výhra
Mediace zaměstnance vzdělává a vychovává k tomu, jak
efektivně komunikovat při konfliktech, jak konfliktní situace ve firmě
řešit.
Lidé jsou obvykle motivovanější, když se podílejí
sami na řešení. Díky tomu, že se v procesu mediace spolupodílí na hledání
optimálního řešení, je podpořena i trvalost dodržování dohody.
Při mediaci nejde jenom o hledání optimální dohody
(výsledku), ale také o ošetření vztahu mezi zaměstnanci. Z hlediska
dlouhodobé spolupráce je dobrý pracovní vztah bez napětí a komunikačních bariér
podmínkou dobré pracovní kondice manažerů, ale i jednotlivých týmů.
V podnicích, kde se pracuje se zaměstnanci
alternativními metodami, včetně využívání mediace či facilitace, je tento
přístup zabudován i do firemní kultury. Podnik získá na image při
náboru zaměstnanců i tím, že je o něm znáno, že konflikty řeší když se objeví a
ještě způsobem, který účastníka složité situace bere za rovnocenného a
respektuje jeho vidění a očekávání. Při mediaci je účastník povzbuzován ve
svých kompetencích a dohody se uzavírají nikoliv na základě práv a povinností,
jako je tomu u soudu, ale potřeb a možností.
NahoruJaké typy konfliktů se mohou řešit mediací?
Konflikty, které efektivně může řešit mediace, jsou
především spory mezi zaměstnanci, zaměstnanci a zaměstnavateli, spory mezi
jednotlivými útvary uvnitř firmy, nedostatečná komunikace apod. Jedná se tedy o
konflikty, kde součástí řešení je důležitá i náprava budoucích vztahů.
Mnohdy jsou to pravidla komunikace, někdy kritéria hodnocení, pravidla jak
postupovat, v rámci jakého harmonogramu a vyjednávají se často i kompetence
pracovníka, jeho role a zodpovědnost.
Příklad z praxe
Jako příklad lze uvést mediaci mezi nově nastoupenou vedoucí
Alenou a starší pracovnicí v týmu Evou. Nová vedoucí dostala za úkol
reorganizovat tým a snížit počet osob a Eva byla mezi prvními, které měly z
podniku odejít. Její bývalá práce (v archivu) měla být díky novým metodám na
počítači zrušena, a tak se Eva obrátila na mediátora se žádostí o mediaci s
nadřízenou. Alena nechtěla mít v týmu hned z počátku konflikty, proto na
mediaci přistoupila. V rámci mediace se každá dozvěděla o druhé a jejích
potřebách a možnostech nové informace, se kterými začaly pracovat. Eva znala
nejen administrativní, ale i finanční oblast, a protože měla ještě 7 let do
důchodu, dostala šanci pracovat na jiném místě. Společně se domluvily, co vše
by měla Eva znát a s čím pracovat. V dohodě bylo zakotveno, že po dvou měsících
se opět sejdou a zhodnotí výsledky práce.
Ne vždy se při mediaci dohodnou lidé na nových
postupech či vytvoří nová místa, speciálně pokud musí nadřízený ztenčit stav
zaměstnanců nebo výkon neodpovídá požadavkům podniku. V rámci mediace ale
odcházející zaměstnanec situaci a důvodům odchodu rozumí, obvykle se společně
vypracuje podpora při hledání nového místa a tak strana, která podnik opouští,
není tak šokována situací a ztrátou svého místa.
Co se týká mediace např. z rodinné oblasti, bývá často
ve firmách mediace pro rodinné a domácí problémy poskytována jako benefit
zaměstnancům. Pokud má kdokoli problémy doma, stává se, že časem selhává i
v práci, je roztěkaný, nesoustředěný, podrážděný, nešťastný. Po vyřešení
domácích konfliktů se zaměstnanec obvykle zklidní a nastartuje opět své
pracovní tempo.
NahoruZkušenosti ze světa
V mnoha zemích světa hraje mediace při řešení sporů
ústřední úlohu, resp. je nabízena jako alternativa ke složitým soudním a
arbitrážním řízením. Mediace vznikla koncem 60. let v USA jako reakce na
nové formy boje za občanská a lidská práva a reakce na přetíženost soudů.
Nabídla řešení konfliktu pokojnou cestou. V současné době jsou mediační služby
nejvíce rozšířené v USA, Kanadě, ve Francii, Velké Britanii, Rakousku a dalších
státech Evropské unie, mediace je známá i ve střední a východní Evropě. Jako
technika mimosoudního vyjednávání je stále více používána na počátku všech
možných sporů, protože výsledná…