Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Mzdová účtárna v příkladech - Zdravotní pojištění a minimální mzda

14.1.2010, , Zdroj: Verlag Dashöfer

     Vyměřovacím základem pro placení pojistného je ve zdravotním pojištění úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, zdaňovaných podle § 6 zákona o daních z příjmů, které jsou zúčtovány zaměstnavatelem zaměstnanci za podmínek stanovených zejména v jednotlivých ustanoveních § 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoVZP“). Nicméně zaměstnavatelé nesměji zapomínat, že pokud se na zaměstnance podle § 3 odst. 6 ZoVZP vztahuje povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění nejméně z minimálního vyměřovacího základu, musí být zajištěn odvod pojistného alespoň v minimální povinné výši zaměstnavatelem, který je plátcem pojistného za zaměstnance.

     V souvislosti s placením pojistného je zapotřebí v přímé vazbě na minimální vyměřovací základ respektovat zejména následující:

  1. nedosahuje-li hrubý příjem zaměstnance v příslušném kalendářním měsíci aktuální výše minimální mzdy, provádí zaměstnavatel dopočet (a následný doplatek) do minimálního vyměřovacího základu.

  2. Tento doplatek hradí zaměstnanec. Pokud by byl vyměřovací základ nižší než minimální mzda zapříčiněn z důvodu překážek na straně organizace, přechází povinnost úhrady předmětného doplatku na zaměstnavatele.

  3. Doplatek pojistného, tedy 13,5 % z rozdílu vyměřovacích základů, platí v plné výši buď zaměstnanec, nebo zaměstnavatel. Tuto částku pojistného nelze „klasicky“ dělit na jednu třetinu sraženou zaměstnanci a dvě třetiny placené zaměstnavatelem.

  4. Má-li zaměstnanec ve více zaměstnáních příjmy nižší než minimální mzdu, pak se tyto pro účely placení pojistného sčítají. Je-li součet hrubých příjmů (vyměřovacích základů) zaměstnance v daném kalendářním měsíci nižší než minimální vyměřovací základ (minimální mzda), pověřuje zaměstnanec za účelem doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu toho zaměstnavatele, kterého si zvolí. V případě posuzování (sčítání) příjmů z více zaměstnání je nutná spolupráce příslušných zaměstnavatelů.

  5. Odvod pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu musí být zabezpečen i v případech, kdy zaměstnanec pracuje na zkrácený pracovní úvazek.

  6. Pokud se ze zákonných důvodů (viz příklad č. 2) snižuje minimální vyměřovací základ na poměrnou část, musí být odvedeno pojistné z tohoto sníženého vyměřovacího základu, tedy i včetně případného doplatku do této poměrné části.

  7. Doplatky do minimálního vyměřovacího základu, resp. do jeho poměrné části, nemůže hradit sám pojištěnec, ty se platí zásadně prostřednictvím zaměstnavatele, zaměstnanec si sám žádné pojistné neplatí.

  8. Jestliže se na zaměstnance naopak nevztahuje povinnost placení pojistného alespoň ze zákonného minima (§ 3 odst. 8 ZoVZP), odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše zúčtovaného příjmu bez ohledu na minimální mzdu.

     Formou příkladů si předvedeme postup zaměstnavatele v právních podmínkách platných ve zdravotním pojištění po datu 1. 1. 2010.

Příklad č. 1

Zaměstnavatel A zaměstnal v měsíci lednu 2010 na úklidové práce zaměstnankyni, jejíž hrubý měsíční příjem činí 2 600 Kč, přičemž se na ni vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimální mzdy. Tato pracovnice však současně vykonává úklidové práce ještě u zaměstnavatele B, kde její příjem činil v lednu 2 000 Kč. Mimoto jí zaměstnavatel B poskytnul v lednu celkem 3 kalendářní dny pracovního volna bez náhrady příjmu, na základě písemné smlouvy hradila veškeré pojistné z titulu neplaceného volna zaměstnankyně. Z hlediska dopočtu pojistného do minimálního vyměřovacího základu pověřila zaměstnankyně pro tento účel zaměstnavatele A.

Vzhledem k tomu, že součet hrubých příjmů nedosahuje v úhrnu minimální mzdy, musí zaměstnavatel A na základě pověření zaměstnankyně provést dopočet (a doplatek) pojistného tak, aby byl zabezpečen odvod pojistného z minimálního vyměřovacího základu. Současně musí být zohledněna výše příjmu u zaměstnavatele B včetně povinnosti placení pojistného z poskytnutého pracovního volna bez náhrady příjmu.

Nejprve se zaměřme na postup zaměstnavatele B, který musí vypočítat a odvést pojistné jak ze zúčtovaného hrubého příjmu, tak z neplaceného volna. Celkový vyměřovací základ se bude v tomto případě u zaměstnavatele B skládat ze dvou složek - z hrubého příjmu 2 000 Kč a z vyměřovacího základu z neplaceného volna. Na základě těchto skutečností bude postup zaměstnavatele B následující:

Hrubý příjem 2 000 Kč:

Celková výše pojistného: ... 270 Kč

Platba zaměstnance: ........... 90 Kč

Platba zaměstnavatele: ..... 180 Kč

Neplacené volno v rozsahu tří kalendářních dnů:

Vyměřovací základ: (3 : 31) x 8 000 = 774,19 Kč

Celková výše pojistného: 774,19 x 0,135 =105 Kč

Platba zaměstnance: 105 Kč

Platba zaměstnavatele: 0 Kč

Celkové pojistné:

Zaměstnavatel B tedy celkem odvede: 375 Kč (90 + 180 + 105)

Postup zaměstnavatele A je následující:

Z hrubého příjmu ve výši 2 600 Kč vypočte 13,5 %, což představuje částku pojistného 351 Kč. Jednu třetinu (117 Kč) srazí zaměstnavatel zaměstnanci z platu, zbývající dvě třetiny, neboli rozdíl ve výši 234 Kč, zaplatí zaměstnavatel ze svých zdrojů. Protože zaměstnanec pověřil zaměstnavatele A doplatkem pojistného do minimálního vyměřovacího základu, odvede zaměstnavatel A současně i částku pojistného 355 Kč, sraženou zaměstnanci, která představuje 13,5 % z částky 2 625,81 Kč, což je rozdíl vyměřovacích základů: 8 000 - (2 600 + 2 000 + 774,19).

Zaměstnanec zaplatí: 117 + 355 = 472 Kč

Zaměstnavatel odvede: ... 234 Kč

Celkem: ........................... 706 Kč

Celkem zaplatí:

Zaměstnavatel A: 706 Kč (117 + 234 + 355)

Zaměstnavatel B: 375 Kč (90 + 180 + 105)

Součet: 1 081 Kč

Postupujeme-li přesně podle dikce zákona, bude na základě výše uvedeného výpočtu v důsledku zaokrouhlování jednotlivých částek pojistného jejich součet o 1 Kč vyšší než minimální povinné pojistné. Vzniklou situaci lze vyřešit prostřednictvím zaměstnavatele A tak, aby celkový odvod činil za daný měsíc 1 080 Kč, nejlépe tím způsobem, že namísto částky 355 Kč srazí zaměstnanci 354 Kč.

V návaznosti na výše uvedené je u každého ze zaměstnavatelů nutností dokladování všech příjmů (resp. položek zahrnovaných do vyměřovacího základu) v příslušném měsíci.

Poznámka:
V případě, že by nebyla mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem uzavřena písemná smlouva o úhradě (části) pojistného, placeného zaměstnavatelem za zaměstnance z titulu jeho neplaceného volna, zaplatili by z takto vykázaného neplaceného volna zaměstnanec 35 Kč a zaměstnavatel 70 Kč.

Příklad