Budeme-li ve zdravotním pojištění posuzovat
problematiku péče o děti a souvisejícího (ne)placení pojistného včetně přímé
vazby na platbu pojistného státem, pak musíme primárně rozlišit:
období mateřské a rodičovské dovolené včetně pobírání
rodičovského příspěvku a související (resp. navazující)
celodenní osobní a řádnou péči alespoň o jedno dítě do sedmi let
věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku.
NahoruPlatba pojistného státem
Ve smyslu ustanovení
§ 7 odst. 1 písm. c) a d) zákona č.
48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, je
stát prostřednictvím státního rozpočtu České republiky plátcem pojistného za
příjemce rodičovského příspěvku, ženy na mateřské a osoby na rodičovské
dovolené a osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů o
nemocenském pojištění. Pokud je osoba (muž nebo žena) zařazena u své zdravotní
pojišťovny alespoň po část kalendářního měsíce v některé z těchto kategorií, má
v příslušném měsíci z pohledu zdravotního pojištění vyřešen svůj pojistný
vztah.
NahoruRodičovská dovolená a rodičovský příspěvek
Zákoník práce hovoří v ustanovení
§ 196 o tom, že k prohloubení péče o dítě je zaměstnavatel
povinen poskytnout zaměstnankyni a zaměstnanci na jejich žádost rodičovskou
dovolenou. Rodičovská dovolená se poskytuje matce dítěte po skončení mateřské
dovolené a otci od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, ne však
déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku tří let. I když rodičovskou dovolenou
mohou podle
§ 198 odst. 1 zákoníku práce čerpat
zaměstnankyně a zaměstnanec současně (a tedy pečovat o dítě v jejím
průběhu), náleží rodičovský příspěvek jen jednomu z nich. Výše rodičovského
příspěvku je závislá na době, po kterou bude rodič příspěvek čerpat.
NahoruJak ve zdravotním pojištění?
Za osobu pobírající rodičovský příspěvek je stát
plátcem pojistného na zdravotní pojištění vždy, to znamená, že nerozhoduje
časové období, po které je tento příspěvek čerpán. Pokud žena již nepobírá
rodičovský příspěvek, ale nadále je na rodičovské dovolené, platí za ni
pojistné stát. S účinností od 1. 4. 2012 mohou být na rodičovské
dovolené i muži.
Oznamování vzniku povinnosti pro platbu pojistného
státem
Pokud je žena zaměstnána, oznamuje její nástup na
mateřskou dovolenou (tedy zařazení do kategorie osob, za které platí pojistné
stát) zaměstnavatel, v ostatních případech je její povinností sdělit zdravotní
pojišťovně tuto změnu osobně. Vždy je nutno respektovat zákonnou osmidenní
lhůtu pro splnění této povinnosti. Za každou takovou osobu obdrží zdravotní
pojišťovna měsíčně platbu pojistného ve výši 723 Kč (13,5 % z částky 5 355 Kč).
Nesplnění této oznamovací povinnosti je porušením zákona a zdravotní pojišťovna
může uložit zaměstnavateli pokutu až do výše 200 000 Kč a pojištěnci až do výše
10 000 Kč. V důsledku nenahlášení této změny totiž přichází zdravotní
pojišťovna opakovaně o platby pojistného od státu.
NahoruPovinnost zákonného zástupce
Po narození dítěte se na zákonného zástupce vztahuje
povinnost přihlásit toto dítě do 8 dnů po narození u té zdravotní pojišťovny, u
které je v den narození pojištěna matka. Rovněž nesplnění této povinnosti je
pod sankcí, neboť za narozené dítě platí pojistné na zdravotní pojištění taktéž
stát. Po ukončení mateřské a rodičovské dovolené může být žena nadále zařazena
u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, kde hradí pojistné stát, a to
jako příjemce rodičovského příspěvku. Tato kategorie se pak ukončí po jeho
odejmutí.
Vyměřovací základ pro placení pojistného
zaměstnavatelem
V případě, že jsou ženy na mateřské nebo osoby na
rodičovské dovolené zaměstnány, vztahují se na ně při placení pojistného na
zdravotní pojištění obecné podmínky jako na ostatní skupiny osob, za které je
plátcem pojistného stát. To znamená, že po datu 1. 8. 2004 již zaměstnavatelé u
těchto osob sice nemohou uplatnit odpočet od dosaženého hrubého příjmu (s
výjimkou uvedenou v ustanovení
§ 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb.,
o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů,
dále jen ZoPVZP), nicméně vyměřovacím základem pro placení pojistného
je v tomto případě skutečný příjem bez povinnosti dopočtu do minimálního
vyměřovacího základu.
NahoruSouběžné státní kategorie
Při souběžné péči o jedno dítě není možné, aby byli v
kategorii osob, za které platí pojistné stát, oba rodiče, jeden jako příjemce
rodičovského příspěvku a druhý jako pečující osoba (pojem pečující osoby je
dále objasněn). V obou případech je totiž podmínkou celodenní osobní a řádná
péče jak podle zákona o státní sociální podpoře, tak podle zákona o veřejném
zdravotním pojištění. Opačnou alternativou jsou případy, kdy při péči o jedno
dítě může být jeden z rodičů na rodičovské dovolené a druhý jako příjemce
rodičovského příspěvku.
Je-li v rodině více dětí a budou-li rodiče odděleně
splňovat podmínky pro příjemce rodičovského příspěvku a pro uznání celodenní
osobní péče a řádné péče, je tento souběh možný. Jeden z rodičů tak pobírá
rodičovský příspěvek na nejmladší dítě v rodině (resp. je na rodičovské
dovolené) a druhý z rodičů celodenně osobně a řádně pečuje o další děti v
rodině, přičemž alespoň jedno z nich musí mít věk do 7 let nebo dvě děti do 15
let.
Z hlediska odvodu pojistného zaměstnavatelem ze
skutečné výše příjmu se ve smyslu ustanovení
§ 3 odst. 8 písm. c)
ZoPVZP podmínka celodenní osobní a řádné péče považuje za splněnou jen tehdy,
pokud:
se jedná o osobní, řádnou a celodenní péči, tj. dítě není
svěřeno do péče jiné osobě, třeba i z rodiny, přičemž
dítě předškolního věku není umístěno v jeslích (mateřské škole),
popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která převyšuje 4 hodiny denně, nebo
jde o dítě plnící povinnou školní docházku po dobu návštěvy
školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem.
Do této kategorie může být zařazena pouze jedna
osoba, a to otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do
trvalé péče nahrazující péči rodičů.
Taková osoba může být registrována v kategorii, za
kterou platí pojistné stát pouze v případě, kdy nemá příjem ze zaměstnání nebo
ze své samostatné výdělečné činnosti. Pokud takový…