12.6.2
Plánování rozvoje lidských zdrojů
Doc. PhDr. Ing. Jan Urban, CSc.
Obsahem plánování rozvoje lidských zdrojů je stanovení obsahu
(cíle) vzdělávání, vycházející z identifikace vzdělávacích potřeb, resp. odhadu
budoucích nároků firmy na schopnosti zaměstnanců, okruhu osob, na které se
rozvoj zaměří, stanovení forem a metod rozvoje (při výkonu práce, mimo
pracoviště apod.), lektorů či vzdělávacích institucí, časového termínu
vzdělávání, rozpočtu vzdělávacích aktivit a způsobu hodnocení výsledků rozvoje.
Jeho důležitou součástí jsou plány osobního rozvoje zaměstnanců, sestavované
zpravidla v souvislosti s pravidelným (ročním) hodnocením pracovníků.
NahoruObsah plánu osobního rozvoje
Plán osobního rozvoje zaměstnance by měl obsahovat hlavní
cíle rozvoje zaměstnance, vycházející z odborných a manažerských nároků na jeho
pozici a z očekávaného osobního (kariérového) postupu (zvýšení schopností,
odstranění osobních překážek ve výkonu), dále by měl obsahovat hlavní nástroje
vedoucí k jejich dosažení, například zařazení zaměstnance do vzdělávacích či
tréninkových programů, do projektových týmů řešících určitý problém, přiřazení
ke zkušenému zaměstnanci, jehož práci má možnost bezprostředně sledovat, zadání
širších pracovních úkolů apod. Plán osobního rozvoje by měl obsahovat také
termíny dosažení rozvojových cílů (odpovídají zpravidla termínu příštího
hodnocení, mohou však být kratší či delší) a kritéria, na jejichž základě bude
rozvojových cílů dosaženo (zvýšení výkonu, zvládnutí specifických činností
apod.). Součástí plánů osobního rozvoje mohou být i cíle v oblasti kariérového
rozvoje zaměstnance (pověření zaměstnance odpovědnými úkoly, povýšení apod.).
Specifickou součástí rozvoje firemních zaměstnanců je rozvoj manažerů.
NahoruRozvoj vedoucích zaměstnanců
Zaměření rozvoje manažerů závisí na úrovni jejich působení.
Na nižších řídicích úrovních se programy manažerského vzdělávání zaměřují
zpravidla na schopnosti a nástroje efektivního řízení pracovníků (plánování,
zadávání pracovních úkolů a jejich kontrola, delegování, hodnocení pracovního
výkonu, sociální dovednosti v jednání s podřízenými, motivace a podpora
zaměstnanců, jejich rozvoj a koučování, vedení lidí apod.) a na trénink osobní
efektivity (řízení času, stanovování priorit, rozhodování, asertivita,
komunikace, naslouchání a schopnost přesvědčovat, zásady přesvědčivé komunikace
apod.). U středního managementu přistupuje k těmto dovednostem především
potřeba porozumět principům řízení změn a organizačního chování…