Poskytování pracovního volna ze zdravotních důvodů bez toho, že by zaměstnanec byl povinen doložit existenci překážky v práci rozhodnutím o dočasné pracovní neschopnosti patří k vítaným zaměstnaneckým benefitům.
Podle § 4b ZP mohou být práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích upravena odchylně od zákoníku práce, jestliže to zákoník výslovně nezakazuje nebo z povahy jeho ustanovení nevyplývá, že není možné se od něj odchýlit. Úprava překážek v práci na straně zaměstnance v zákoníku práce je minimální, tzn. zaměstnavatel je povinnen zaměstnancům pracovní volno za splnění zde uvedených podmínek a ve zde uvedeném rozsahu poskytovat.Ve vnitřním předpisu však může stanovit právo na poskytování překážek v práci ve vyšším rozsahu anebo může upravit I jiné situace, které bude považovat za překážku v práci na straně zaměstnance a zaměstnanci bude poskytovat pracovní volno v určenémn rozsahu a za stanovených podmínek. Pracovní volno může být poskytováno jako placené, tzn. s náhradou mzdy nebo platu, ale může být poskytováno I jako pracovní volno neplacené jako je tomu i při jiných překážkách v práci. Záleží potom na zaměstnanci, zda pracovní volno bude čerpat. Pokud zaměstnavatel bude poskytovat pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu, může stanovit i pravidla pro zjiš´tování této výše, protože nemusí poskytovat náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku, ačkoliv i to je možné, ale může stanovit i jinou výši.
Protože takové pracovní volno není zákoníkem práce výslovně upraveno, je potřeba postupovat při jeho poskytování v souladu s obecnými zásadami zákoníku práce vztahujícími se k pracovním podmínkám zaměstnanců. Na tyto případy dopadá zejména povinnost dodržet princip rovného zacházení a zákazu diskriminace.
V praxi to znamená, že pokud se zaměstnavatel rozhodne takové volno poskytovat (stejně jako jakýkoliv…