13.1.4
Povinnosti při ukončení pracovněprávního vztahu
Ing. Růžena Klímová
Pracovní poměr musí být ukončen v souladu se zákoníkem práce v předepsané formě.
Pokud byla uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování podle § 252 ZP, je nutné provést inventuru svěřených prostředků.
Potvrzení o zdanitelných příjmech
Do 10 dnů od podání žádosti zaměstnance je zaměstnavatel povinen vystavit potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a o sražených zálohách na daň, případně o sražené srážkové dani. V případě, že zaměstnanci po skončení pracovněprávního vztahu vyplácí zaměstnavatel doplatky mezd, je nutné vyžádat si staré potvrzení o zdanitelných příjmech a vydat zaměstnanci nové potvrzení zahrnující i tyto doplatky mezd.
NahoruPracovní posudek
Na žádost zaměstnance zaměstnavatel vystaví pracovní posudek, a to do 15 dnů ode dne podání žádosti. Zaměstnavatel má právo vydat posudek nejdříve v době dvou měsíců před skončením pracovního poměru.
NahoruPotvrzení o zaměstnání
Nejpozději v den skončení pracovního poměru, dohody o pracovní činnosti a u dohod o provedení práce jen v případě, že byla prováděna exekuční srážka nebo DPP založila účast na důchodovém pojištění, je zaměstnavatel povinen předat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání (tzv. zápočtový list). Náležitosti potvrzení upravuje § 313 ZP. Kopie zápočtového listu se zakládá do osobního spisu. Pokud zaměstnanec nejpozději v den skončení zaměstnání nepřevezme potvrzení o zaměstnání, je nutné doklad zaslat neprodleně na adresu zaměstnance.
Nejvyšší soud (rozsudek ze dne 26. 3. 2013, sp. zn. 21 Cdo 907/2012) dovodil, že povinnost vydat potvrzení o zaměstnání musí být splněna nejpozději v den skončení pracovního poměru. Je tudíž možné, aby zaměstnavatel vydal zápočtový list s určitým předstihem. Velmi často nastávají situace, že v den, kdy zaměstnání končí, již zaměstnanec na pracovišti není. Může tomu být za situace, že zaměstnanec je nemocen nebo již nemá plánované směny nebo čerpá dovolenou. V takových případech je rozumné vydat zápočtový list dříve, kdy je zaměstnanec ještě fyzicky k zastižení. V případě, že by se údaje na již předaném zápočtovém listě změnily, vydal by zaměstnavatel potvrzení o zaměstnání nové.
Potvrzení o zaměstnání musí obsahovat:
- údaje o zaměstnání, zda se jednalo o pracovní poměr, dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce, a o době jejich trvání,
- druh konaných prací,
- dosaženou kvalifikaci,
- odpracovanou dobu a další skutečnosti rozhodné pro dosažení nejvýše přípustné expoziční doby,
- zda jsou ze zaměstnancovy mzdy prováděny srážky, který orgán exekuci nařídil, v čí prospěch, jak vysoká je pohledávka, pro kterou mají být srážky dále prováděny, jaká je výše dosud provedených srážek a jaké je pořadí pohledávky,
- údaje o započitatelné době zaměstnání v I. a II. pracovní kategorii za dobu před 1. lednem 1993 pro účely důchodového pojištění.
Údaj o prováděných exekučních srážkách je povinnou náležitostí, kterou je nutné v potvrzení o zaměstnání uvádět. Následující zaměstnavatel, jde-li o jediného plátce mzdy, je povinen okamžitě zahájit provádění takových srážek ze mzdy a neprodleně se přihlásit instituci, která exekuci nařídila, jako nový plátce mzdy. Do doby, než obdrží rozhodnutí o exekuci, sražené částky neodesílá, ponechává je na depozitním účtu a po doručení rozhodnutí (které již nabylo právní moci) je odesílá ve prospěch oprávněného. Pokud rozhodnutí nenabylo právní moci, provádí srážky nadále, ale neodesílá je. Vyčká do doby nabytí právní moci rozhodnutí a pak odesílá veškeré dosud sražené částky.
Údaje o výši průměrného výdělku a o dalších skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti je zaměstnavatel povinen uvést na žádost zaměstnance v odděleném potvrzení. Na dalším samostatném dokladu je možné na žádost zaměstnance uvádět dobu, po kterou trvalo nemocenské nebo jen důchodové pojištění zaměstnance.
V odděleném potvrzení, které slouží pro úřad práce, je nutné uvádět:
-
průměrný čistý (pravděpodobný) měsíční výdělek (bez daňového bonusu),
-
důvod rozvázání pracovněprávního vztahu,
-
bylo-li zaměstnanci poskytnuto odstupné a v jaké zákonné výši (např. trojnásobek průměrného měsíčního výdělku) a kdy bude vyplaceno,
-
doba důchodového pojištění.
Údaje pro přiznání podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci je zaměstnavatel od 1. 4. 2022 povinen oznámit OSSZ, a to do 8 kalendářních dnů ode dne skončení doby zaměstnání tohoto zaměstnance (viz níže). Skutečnosti rozhodné pro přiznání a poskytování podpory v nezaměstnanosti je uchazeč o zaměstnání povinen doložit krajské pobočce Úřadu práce, a to například evidenčním listem důchodového pojištění, potvrzením o zaměstnání, potvrzením o výši průměrného výdělku, dokladem o výkonu jiné výdělečné činnosti, u osoby samostatně výdělečně činné potvrzením o době trvání účasti na důchodovém pojištění a o vyměřovacím základu pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pokud si tyto skutečnosti nemůže Úřad práce zjistit sám z informačních systémů vedených ČSSZ.
V rámci odhlášky zaměstnance z účasti na nemocenském pojištění je zaměstnavatel povinen uvádět v části 9 formuláře:
- druh zaměstnání,
- dobu trvání zaměstnání,
- dobu důchodového pojištění,
- výši průměrného nebo pravděpodobného měsíčního čistého výdělku zjištěného podle příslušných právních předpisů,
- výši nároku na odstupné, odbytné, odchodné, včetně informace, zda bylo vyplaceno, a
- způsob a důvod skončení zaměstnání.
Úřad práce je oprávněn poskytovat uchazeči o zaměstnání podporu v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci jen při splnění zákonem stanovených podmínek uvedených v § 39 až 57 ZZ. Jednou z nich je doba účasti uchazeče o zaměstnání na důchodovém pojištění v délce alespoň 12 kalendářních měsíců v posledních 2 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání.
K tomuto účelu je každý zaměstnavatel povinen v příloze k zápočtovému listu, která se vydává jen na žádost zaměstnance, uvést v souladu s § 42 zákona č. 582/1991 Sb. dobu důchodového pojištění. Pokud uchazeč o zaměstnání nedoloží potřebnou délku odpracované doby s účastí na důchodovém pojištění, započítávají se do předchozích zaměstnání náhradní doby zaměstnání. Za náhradní dobu se považuje doba:
-
přípravy osoby se zdravotním postižením k práci,
-
pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,
-
osobní péče o dítě ve věku do 4 let,
-
osobní péče o lehce závislou fyzickou osobu mladší 10 let (v prvním stupni závislosti),
-
osobní péče o fyzickou osobu, která se považuje za závislou ve druhém až čtvrtém stupni závislosti, pokud žijí ve společné domácnosti. Jde-li o osobu, která je pro účely důchodového pojištění považována za osobu blízkou, společná domácnost se nevyžaduje,
-
výkonu dlouhodobé dobrovolnické služby na základě smlouvy…