Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Pozemky

18.9.2023, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Pozemky

Ing. Zdeněk Morávek

Pojem

Pozemkem se v souladu s § 2 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále také "katastrální zákon"), rozumí část zemského povrchu oddělená od sousedních částí hranicí územní jednotky nebo hranicí katastrálního území, hranicí vlastnickou, hranicí stanovenou regulačním plánem, územním rozhodnutím, společným povolením, kterým se stavba umisťuje a povoluje, veřejnoprávní smlouvou nahrazující územní rozhodnutí, územním souhlasem nebo hranicí danou schválením navrhovaného záměru stavebním úřadem, hranicí jiného práva podle § 19, hranicí rozsahu zástavního práva, hranicí rozsahu práva stavby, hranicí druhů pozemků, popřípadě rozhraním způsobu využití pozemků.

Pro zařazení do DHM není rozhodující výše ocenění, podmínkou je pouze, že se nejedná o zásoby, což by bylo v případě, že by pozemky byly nakupovány za účelem prodeje, a v případě, že by byly nabyty za účelem bezúplatného předání (s výjimkou předání vybrané účetní jednotce).

Upozornění

Je nutné doplnit, že do položky pozemky nepatří součásti pozemku, které jsou odpisovány a vykazují se jako majetek nebo jeho části v položkách stavby, pěstitelské celky trvalých porostů a věcná břemena k pozemku.

Prováděcí vyhláška vyžaduje, aby v příloze k účetní závěrce byly pozemky vykazovány v tomto členění:

• stavební pozemky,

• lesní pozemky,

• zahrady, pastviny, louky, rybníky,

• zastavěná plocha,

• ostatní pozemky.

Jak vyplývá z § 498 NOZ, pozemek je nemovitou věcí. Součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech.

Upozornění

Z výše uvedené úpravy tedy vyplývá, že z právního hlediska jsou součástí pozemku také stavby na tomto pozemku zřízené, je ale potřeba upozornit, že z daňového a účetního hlediska tato zásada, tzv. superficiální zásada, neplatí a pozemek i stavba jsou považovány za samostatný majetek.

Jak dále vyplývá z § 507 NOZ, součástí pozemku je rostlinstvo na něm vzešlé. A v souladu s § 509 NOZ nejsou součástí pozemku liniové stavby, zejména vodovody, kanalizace nebo energetická či jiná vedení a jiné předměty, které ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků. Má se za to, že součástí liniových staveb jsou i stavby a technická zařízení, která s nimi provozně souvisejí, tzn. že ani tyto stavby a technická zařízení nejsou součástí pozemku.

Vzhledem k tomu, že pozemek je nemovitou věcí, je předmětem evidence v katastru nemovitostí. Jak vyplývá z § 3 zákona č. 256/2013 Sb. v katastru nemovitostí se evidují pozemky v podobě parcel, přičemž parcelou se rozumí pozemek, který je geometricky a polohově určen, zobrazen v katastrální mapě a označen parcelním číslem. Katastrální zákon rozlišuje stavební parcely a pozemkové parcely, za stavební parcelu se považuje pozemek evidovaný v druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří a za pozemkovou parcelu pozemek, který není stavební parcelou.

Údaje, které se o pozemku v katastru nemovitostí evidují, vymezuje § 10 vyhlášky č. 357/2013 Sb., katastrální vyhláška, ve znění pozdějších předpisů.

Podle § 3 odst. 2 zákona č. 256/2013 Sb. se pozemky člení podle druhů na:

  • ornou půdu,

  • chmelnice,

  • vinice,

  • zahrady,

  • ovocné sady,

  • trvalé travní porosty,

  • lesní pozemky,

  • vodní plochy,

  • zastavěné plochy,

  • nádvoří a

  • ostatní plochy.

Orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady a trvalé travní porosty jsou zemědělskými pozemky. Toto členění je důležité např. z daňového hlediska, zejména z pohledu daně z nemovitých věcí.

Jak již bylo uvedeno, pozemky jako dlouhodobý hmotný majetek neobsahují součásti pozemku, které jsou odpisovány a vykazují se jako majetek nebo jeho části v položkách "A.II.3. Stavby" (zejména technické rekultivace), "A.II.5. Pěstitelské celky trvalých porostů" (ovocné stromy, ovocné keře, trvalé porosty vinic a chmelnic podle specifikace), "A.II.7. Ostatní dlouhodobý hmotný majetek" (věcná břemena k pozemku). Tento majetek také představuje dlouhodobý hmotný majetek, ale je evidován a účtován samostatně, nikoliv jako součást pozemku. Avšak jinak platí, že ocenění pořízeného pozemku je včetně lesního porostu nebo osázení stromy a keři, pokud nejsou pěstitelským celkem trvalých porostů, tato úprava je součástí § 55 odst. 6 vyhlášky č. 410/2009 Sb.

Při pořízení pozemku včetně stavby, případně dalšího majetku, je nutné od pozemků správně oddělit samostatné movité i nemovité věci, které byly v rámci jednoho účetního případu nabyty společně. Pokud je k dispozici posudek znalce, lze pro zaúčtování všech samostatných věcí využít ocenění jednotlivých složek majetku v poměru smluvní ceny, za kterou byl všechen majetek pořízen, a celkové hodnoty majetku určené znaleckým posudkem.

Příspěvková organizace pořídila pozemek včetně stavby garáží, a to za celkovou cenu 1 500 000 Kč. Podle zpracovaného znaleckého posudku činí ocenění pozemku 900 000 Kč a ocenění garáží 300 000 Kč, celková hodnota majetku podle znaleckého posudku tedy činí 1 200 000 Kč. Ocenění pozemku tedy představuje 75 % hodnoty majetku a ocenění garáží 25 % hodnoty majetku. Z pořizovací ceny 1 500 000 Kč tak připadne 75 %, tj. 1 125 000 Kč, na pořizovací cenu pozemku a 25 %, tj. 375 000 Kč, na pořizovací cenu garáží.

Dále doplňme, že jak vyplývá z § 66 odst. 7 vyhlášky č. 410/2009 Sb., účetní jednotky pozemky neodpisují. Současně je vhodné doplnit, že pozemky se neodpisují ani daňově, protože nepředstavují hmotný majetek.

Vyřazení pozemku z účetnictví

Pozemek ze své podstaty nemůže zaniknout. Nelze jej ani přesunout do jiné lokality. Lze pouze měnit účel použití pozemku (např. vynětí ze zemědělského půdního fondu a předurčení k zástavbě, zalesnění pozemku aj.). Měnit se může též ocenění, pokud je k této změně právní důvod.

Pozemek nelze proto vyřadit likvidací jako jiný hmotný majetek evidovaný v účetnictví PO.

Pozemek lze vyřadit z účetnictví z důvodu:

  • prodeje,

  • směny za jiný pozemek,

  • darování,

  • změny příslušnosti k právu hospodaření, např. s jinou vybranou účetní jednotkou.

Při prodeji pozemků se pozemek vyřazený z důvodu prodeje proúčtuje na účet 554 – Prodané pozemky, výnos z prodeje pozemku potom na účet 647 – Výnosy z prodeje pozemků.

Zaúčtování vybraných účetních případů

       
Č.  Text  MD 
A.  Pořízení nebo nabytí pozemku     
1.  Koupě pozemku – podpis kupní smlouvy – dlouhodobý hmotný majetek  042  321 
2.  Podání návrhu na vklad a zařazení pozemku do účetnictví (k okamžiku doručení katastrálnímu úřadu)  031  042 
3.  Bezúplatný převod práva hospodaření z jiné vybrané účetní jednotky  031  401 
4.  Nabytí pozemku bezúplatně od jiné účetní jednotky než vybrané, např. děděním 031  401 
B.  Vyřazení pozemku z účetnictví
5. Prodej pozemku 
a) prodejní cena účtovaná kupujícímu  311  647 
b) odúčtování pořizovací ceny  554  031 
6. Bezúplatný převod pozemku z důvodu změny příslušnosti k hospodaření s majetkem
(např. z důvodu sloučení dvou PO) 
401  031 

Poznámka

Před vyřazením pozemku je třeba nejprve odúčtovat vytvořené opravné položky a rezervy (§ 26 odst. 3 ZoÚ), pokud o nich bylo před úvahou o prodeji pozemku účtováno.

Inventarizace pozemků

Pozemky stejně jako ostatní majetek PO podléhají inventarizaci. Při inventarizaci se ověřuje:

  • stav pozemku,

  • vlastnická či jiná práva související s pozemkem,

  • správnost ocenění.

Podle § 6 odst. 4 vyhlášky č. 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku a závazků, není nutné v případech, kdy příspěvková organizace pozemky běžně užívá, ověřovat v rámci fyzické inventury pozemky vizuálně. Jejich existenci a stav lze doložit též fotografií nebo např. videem s leteckými snímky