Soud: Nejvyšší soud
Spisová značka: 21 Cdo 4601/2007
Datum rozhodnutí: 18. 12. 2008
Právní problematika: dodržování neplatné konkurenční doložky
zaměstnancem a bezdůvodné obohacení na straně zaměstnavatele; povaha
bezdůvodného obohacení a jeho vztah k náhradě škody
Ustanovení právních předpisů:§ 19 odst. 2,
§ 265 odst. 2,
§ 310 a
§ 311 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník
práce, a
§ 451 až § 459 zákona č. 40/1964
Sb., občanský zákoník, oba ve znění pozdějších předpisů
Právní věta:
V tom, že se zaměstnanec po skončení pracovního poměru řídil
neplatným ujednáním o tzv. konkurenční doložce, a že proto skutečně v období
jednoho roku po rozvázání pracovního poměru nevykonával pro jiného
zaměstnavatele nebo na vlastní účet činnost, která byla předmětem činnosti
zaměstnavatele, nebo jinou činnost, která by měla soutěžní povahu vůči
podnikání zaměstnavatele, nelze spatřovat - bez ohledu na subsidiární povahu
institutu bezdůvodného obohacení - získání bezdůvodného obohacení
zaměstnavatelem na úkor zaměstnance.
Neprojevilo-li se chování zaměstnance v majetkové sféře
zaměstnavatele, nelze ani úspěšně dovozovat, že by získal na úkor zaměstnance
bezdůvodné obohacení, které by byl povinen mu vydat. Pokud ale zaměstnanci
vznikla v důsledku výše uvedeného majetková újma, pak představuje škodu, kterou
je zaměstnavatel povinen mu nahradit.
Komentář:
Již od roku 2001 umožňují pracovněprávní předpisy zaměstnavateli
uzavřít se zaměstnancem tzv. konkurenční doložku. Podstatou konkurenční doložky
je závazek zaměstnance, že se po určitou dobu po skončení zaměstnání (tedy
nejen pracovního poměru, ale též pracovněprávního vztahu založeného dohodou o
pracovní činnosti, popř. dohodou o provedení práce) zdrží výkonu výdělečné
činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která
by měla vůči němu soutěžní povahu. Tomu odpovídá závazek zaměstnavatele
poskytnout za to zaměstnanci přiměřené peněžité vyrovnání.
Závazek zaměstnavatele k poskytnutí přiměřeného peněžitého vyrovnání
(v současné době ve výši nejméně průměrného měsíčního výdělku zaměstnance, a
to za každý měsíc plnění závazku), se do zákoníku práce dostal výslovně až
jeho novelou účinnou ke dni 1. 3. 2004. Nebylo přitom výjimečné, že do té doby
uzavírali zaměstnavatelé konkurenční doložky se svými zaměstnanci bez
jakéhokoliv ujednání v tomto smyslu. Soudy (včetně Nejvyššího soudu) pak tyto
konkurenční doložky označily povětšinou za neplatné, protože závazky účastníků
…