Soud: Nejvyšší soud Spisová značka: 21 Cdo 2654/2006
Datum rozhodnutí: 10. 7. 2007
Právní problematika: nároková a nenároková složka mzdy,
kritéria pro přiznání pobídkové složky mzdy a hodnocení zaměstnance z hlediska
jeho pracovních výsledků
Ustanovení právních předpisů: § 38 odst. 1 písm. a) a
§ 113 zákona č. 262/2006
Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
Právní věta:
Protože splnění podmínek pro poskytnutí pobídkové složky mzdy je
zásadně třeba zkoumat v období, za které má být tato proměnlivá složka mzdy
poskytnuta, nelze zhodnocení dosažených pracovních výsledků zaměstnance
zpravidla provést před ukončením běžného měsíce, za který je tato složka mzdy
poskytována.
Komentář:
Jednou ze základních povinností zaměstnavatele vyplývajících pro
něho z pracovního poměru je dle ustanovení
§ 38 odst. 1 písm. a)
zákoníku práce povinnost platit zaměstnanci za vykonanou práci mzdu (nebo
plat). Mzda je v ustanovení
§ 109 odst. 2
téhož právního předpisu definována jako peněžité plnění a plnění peněžité
hodnoty (naturální mzda) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci,
není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak.
Mzdu lze určit v podstatě dvěma základními způsoby - buď ji
sjednat a tedy ji podrobit souhlasu obou účastníků pracovního poměru, nebo ji
ponechat na uvážení zaměstnavatele, který ji stanoví jednostranně, a to tak,
aby odpovídala požadavkům obsaženým v pracovněprávních předpisech.
Pokud jde o formu a strukturu mzdy, zákoník práce žádné bližší
podrobnosti nestanoví. Jak v tomto smyslu dovodil několikrát i Nejvyšší soud
České republiky, mzdu lze sjednat (ale i stanovit) například jako mzdu
měsíční, hodinovou nebo podílovou, jako mzdu, jejíž poskytnutí nebo výše závisí
na splnění konkrétních pracovních úkolů, hospodářských výsledků zaměstnavatele
nebo jiných hledisek, jako mzdu poskytovanou ve formě příplatků, odměn apod.;
uvedené způsoby samozřejmě lze i kombinovat. Záleží tedy především na
zaměstnavateli, která z výše uvedených forem se pro řádný výkon práce
zaměstnance a jeho adekvátní ocenění nejlépe hodí.
V předmětném soudním sporu se zaměstnanec dožadoval žalobou na svém
zaměstnavateli mj. zaplacení pohyblivé složky mzdy za poslední měsíc trvání
pracovního poměru. Měl totiž zato, že zaměstnavatel mu ji neoprávněně odňal,
aniž by byly zjištěny nějaké nesrovnalosti. Soudy nižších stupňů bylo
zjištěno, že zaměstnanec uzavřel se zaměstnavatelem smlouvu o mzdě, v níž bylo
sjednáno, že zaměstnanci…