Zákonem č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti
s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, byl
mj. novelizován i
§ 123 zákoníku práce. Tato
rozsahem nevelká změna zmocňovacího ustanovení umožnila vládě zásadním způsobem
změnit dosavadní systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a
správě.
Konkrétní změny v postupech při utváření platů uvedeného okruhu
zaměstnanců přináší s účinností od 1. 1. 2011 nařízení vlády č. 381/2010 Sb.,
kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců
ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, a kterým se
zrušuje nařízení vlády č. 447/2000 Sb., o způsobu usměrňování výše prostředků
vynakládaných na platy a na odměny za pracovní pohotovost zaměstnanců
odměňovaných podle zákona o platu a odměně za pracovní pohotovost v
rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech.
Právní úprava platových poměrů pro zaměstnance ve
veřejných službách a správě stanovená zákoníkem práce po změně provedené
zákonem č. 347/2010 Sb. umožňuje, aby vláda samostatně:
stanovila stupnice platových tarifů (bez určujících,
zákonem limitujících kritérií),
vymezila okruh zaměstnanců, u kterých může zaměstnavatel
uplatnit zvláštní způsob určení platového tarifu, tj. těch zaměstnanců,
kterým lze určit plat v rámci rozpětí platových stupňů stanovených pro první až
dvanáctý platový stupeň v platové třídě, do které jsou zařazeni,
stanovila okruh zaměstnanců, se kterými je možné sjednat
smluvní plat.
NahoruSTUPNICE PLATOVÝCH TARIFŮ
Nařízení vlády č. 381/2010 Sb. nezměnilo stupnice
platových tarifů, které tvoří přílohy č. 1 až 3 k nařízení vlády č. 564/2006
Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění
platném do 31. prosince 2010. Nově však doplnilo přílohy č. 4 a 5, ve
kterých se stanoví stupnice platových tarifů pro pedagogické
pracovníky.
Stupnice platových tarifů pro pedagogické pracovníky
jsou konstruovány na odlišných principech než stupnice platových tarifů pro
ostatní zaměstnance ve veřejných službách a správě. Platové tarify jsou sice
stanoveny pro 16 platových tříd (přestože využitelná je pro tyto zaměstnance
jen část z nich), avšak jejich diferenciační funkce je potlačena v zájmu
zajištění prakticky shodné výchozí úrovně platových tarifů pro všechny plně
kvalifikované pedagogické pracovníky. Platový postup v závislosti na dosažené
praxi je u obou stupnic omezen na 5 stupňů a aplikace konkrétní stupnice závisí
na plnění kvalifikačních předpokladů.
Pedagogickému pracovníkovi, který získal odbornou
kvalifikaci podle zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o
změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a který dosáhl
vysokoškolského vzdělání v akreditovaném bakalářském nebo magisterském
studijním programu, přísluší platový tarif stanovený podle stupnice platových
tarifů uvedené v příloze č. 4 k nařízení vlády č. 564/2006. Sb., ve znění
nařízení vlády č. 381/2010 Sb. Výrazně nižší úroveň platových tarifů
(příloha č. 5 k témuž nařízení) je stanovena pro pedagogické pracovníky, kteří
nesplňují kvalifikační předpoklady stanovené zákonem č. 563/2004 Sb. a pro ty
zaměstnance, kteří nedosáhli vysokoškolského vzdělání (alespoň) v bakalářském
studijním programu. Současně jsou zachovány i odpočty ze započitatelné praxe z
důvodu neplnění kvalifikačních předpokladů stanovených v
§ 2 odst. 1
nařízení vlády č. 564/2006 Sb., a to podle § 4 odst. 7 tohoto nařízení.
NahoruZVLÁŠTNÍ ZPŮSOB URČENÍ PLATOVÉHO TARIFU
Okruh zaměstnanců, kterým mohl zaměstnavatel určit
platový tarif v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až
nejvyšší platový stupeň v platové třídě, do které byli zařazeni, byl do konce
roku 2010 vymezen v § 6 nařízení vlády č. 564/2006 Sb. taxativním výčtem
případů. Ve stanoveném rámci musel každý zaměstnavatel, který zamýšlel tento
postup aplikovat, sjednat v kolektivní smlouvě (nebo stanovit ve vnitřním
předpisu) okruh zaměstnanců, u nichž chtěl tento způsob určení platového tarifu
využít, a současně i pravidla pro tento postup.
Nově je okruh zaměstnanců pro účely zvláštního způsobu určení
platového tarifu vymezen negativně a je podstatně rozšířen, takže jej mohou
zaměstnavatelé využít jako rovnocennou alternativu k úpravě vyplývající z
§ 4
nařízení vlády č. 564/2006 Sb. u všech zaměstnanců, kromě pedagogických
pracovníků.
Výjimka je přípustná jen v případě pedagogických
pracovníků, kteří vykonávají umělecko-pedagogické práce nebo činnost trenéra a
pedagogických pracovníků, kteří jsou zaměstnanci uvedení v
§ 303 odst. 1 zákoníku práce.
Na rozdíl od právní úpravy platné do konce roku 2010 se nadále
zaměstnavatelům neukládá povinnost vymezit okruh zaměstnanců, u kterých uplatní
zvláštní způsob určení platového tarifu, ani stanovit (nebo sjednat v
kolektivní smlouvě) pravidla, podle kterých budou zaměstnancům platový tarif
určovat.
Novou úpravu, která rozšiřuje zaměstnavatelům
dispoziční pravomoc při nakládání s prostředky na platy a poskytuje jim určitý
manévrovací prostor při realizaci úsporných opatření, však nelze pojímat jako
vytvoření prostoru pro libovůli a bezkriteriální postup při odměňování.
Nebude-li možné u některých zaměstnavatelů dosáhnout nižších výdajů snížením
počtu zaměstnanců nebo jinými úsporami a rozhodnou-li se tito zaměstnavatelé k
využití institutu zvláštního způsobu určení platového tarifu u všech (nebo
většího počtu) zaměstnanců, vzroste tím jejich odpovědnost za zajišťování
rovného přístupu k zaměstnancům při odměňování (§ 16 a
§ 110 zákoníku práce) a za
odměňování podle hledisek stanovených zákonem (§ 109 odst. 4 zákoníku práce).
Smluvní plat je zcela novým platovým institutem,
který nad rámec ustanovení
§ 122 odst. 1 zákoníku práce zavádí
pro oblast veřejných služeb a správy odlišný způsob utváření platu.
Okruh zaměstnanců, s nimiž lze sjednat plat dohodou mezi
zaměstnavatelem a zaměstnancem, vymezuje nařízení vlády na zaměstnance
zařazené do 13. a vyšší platové třídy.
Jde tedy o…